Dokázaly to sestry v prachatické nemocnici, které si v pondělí na Mezinárodní den sester oblékly do služby dřívější klasický modrobílý úbor. V něm je mohli vidět pacienti na většině oddělení stejně jako návštěvníci ambulancí.

„To víte, že si je pamatuji. Nosila to i moje maminka, která tu kdysi pracovala na dětském oddělení ještě ve staré nemocnici. Mně se ty staré líbí víc. Určitě by sestřičky měly mít spíš sukně nebo šaty, ať si taky ti mužští tady přijdou trochu na své,“ směje se pacientka Ludmila Jebavá.

„Mně se klasické oblečení líbí, klidně bych ho vrátila, až na ty čepce, ale ten jsem nikdy nenosila, tak to nemohu posoudit,“ poznamenala lékařka Eva Pauchová. „Řekla bych, že lepší jsou ty úbory, které mají sestřičky dneska. Jsou určitě jednodušší a pohodlnější. U těch starších byla asi hrozná práce s těmi čepci. Ale je pravda, že dřív se sestra poznala v nemocnici na dálku,“ uznává pacientka Věra Hajtingerová z Vimperku s tím, že je nakonec jedno, v čem se o ně sestry starají. „Hlavní je, že o nás dobře pečují, na to si tu rozhodně stěžovat nemůžeme,“ dodala.

S nápadem obléct si v Mezinárodní den sester klasické modrobílé úbory se na sestry v prachatické nemocnici obrátila tamní hlavní sestra Dagmar Janoušková. „Nápad je to navenek sice nový, ale osobně by se mi moc líbilo, kdyby se tyhle uniformy nosily pořád a trvale. To se mi asi nepodaří, nicméně v době, kdy si připomínáme 140 let od založení první české ošetřovatelské školy a sestry slaví svůj mezinárodní den, jsem chtěla, abychom byli v klasických uniformách alespoň na jeden den. Když jsem to nabídla na poradě vrchních, spíše se uculovaly, ale nakonec od děvčat z oddělení byl zájem velký. A musím říct, že hlavně mladé sestry se těšily, že si vyzkouší to, co řada z nich nikdy nezažila. Dokonce prý chtějí v tomhle oblečení chodit celý týden. Takže jestli nám uniformy budou stačit, určitě jim to ráda umožním,“ slibuje hlavní sestra.

Hlavní sestra Nemocnice Prachatice Dagmar Janoušková.Jak vypadá modrobílý úbor?
Uniforma sestává z bavlněných modrých šatů, bílé zástěry se šly, které se uvazují vzadu, a bílý čepec. „Je pravda, že se do uniformy některé mladší sestry ani neuměly obléct a správně si nasadit a připevnit čepec. Ve výstřihu šatů je pak ještě odznak sester. Ten dnes vypadá jinak, než před revolucí. Tehdy měl ve středu pěticípou hvězdu a okolo ní nápis: Sloužím zdraví lidu, místo ní je tam dnes kahan, jako znak sester. Na zástěře jsme ještě měli jmenovku, byť byla podstatně menší, než jsou dnes," vysvětlila Dagmar Janoušková s tím, že ještě dříve byly součástí sesterského úboru bílé límečky. Ty si sestry připínaly na modré šaty. „Osobně jsem to už nezažila, ale jako dítě si je pamatuji a řekla bych, že to bylo ještě hezčí," dodala hlavní sestra Dagmar Janoušková.


Nápad byl sice její, ale jak přiznává: „Nebyl by k ničemu, kdyby se k němu nepřidaly jak sestry, tak naše prádelna, protože samotná realizace záleží na mnoha dalších lidech.“ Dotáhnout nápad do konce nebylo jednoduché už proto, že nemocnice původní sesterské úbory už na skladě nemá. A sehnat je byl docela problém, i v dalších jihočeských nemocnicích jsou na tom stejně. „Ale vzpomněla jsem si, že jsme minulý rok dostali nabídku na výprodej starých věcí z armádního skladu, mezi kterými byly i původní kompletní stejnokroje za padesát korun kus. Na internetu se sice dají sehnat i dnes, ale stojí jedna 300 korun. Byl trochu problém s velikostmi, protože neměly ty, které jsme potřebovaly. Takže minulý týden měla hodně napilno i naše prádelna, protože se musely uniformy vyprat, vyžehlit, zkrátit a upravit,“ podotkla Dagmar Janoušková.

Sestřičky mají na staré úbory rozdílné názory. Některé by je za ty současné neměnily, další by si klidně modrobílý úbor zase oblékly. Jen s těmi čepci je potíž. Návrat modrobílých sester se Dagmar Janouškové zřejmě nepodaří prosadit, nicméně zájem sester alespoň na chvíli se po nemocnici pohybovat v oblečení, v jakém si je řada pacientů ještě pamatuje, jí potěšil. „Měla jsem obavy, že se to neujme, ale nakonec se to podařilo,“ poděkovala sestrám Dagmar Janoušková.

Alena Jakšová, bývalá hlavní sestra, se při návštěvě prachatické nemocnice nestačila divit. „Holky, co to tu vyvádíte. Jako bych se vrátila do minulého století,“ komentovala s úsměvem „nové“ oblečení sester v nemocnici. „Jsem už čtyři roky v důchodu, takže mi z hlavy den sester docela vypadl. Trochu mne to překvapilo. Ale musím říct, že jsou určitě lepší ty, které mají sestry dneska. V těch starých bylo docela i horko, upnuté zástěry, čepce asi ani moc neplnily svůj účel, bolely z nich i vlasy,“ říká Alena Jakšová. Nicméně uznává, že z pohledu návštěvníků i pacientů bylo už při letmém pohledu zřejmé, kdo je sestra a kdo doktor.

Právě podle čepce se dřív sestra poznala na dálku. „Bylo zřejmé, že je to sestra. Když jsou dnes všichni v kalhotách a v haleně, mají pacienti trochu problém zjistit, kdo je sestra a kdo doktor, než se podívá na jmenovku. Každopádně dnešní oblečení hlavně u lůžka je pohodlnější, tam bych oblečení určitě neměnila, na ambulancích by mi to až tak nevadilo,“ říká sestra Jana Houšková.

Netradiční připomínku mezinárodního dne sester ocenil i ředitel nemocnice Prachatice Michal Čarvaš. „Mně se to moc líbí. Hezky se na sestry kouká. Určitě je to vtipný nápad a myslím si, že i sestry to přijaly kladně. Nevím, jestli se to ujme, ale možná by bylo hezké, kdyby se z toho stala určitá tradice, pokud s tím budou sestry souhlasit.“