Velkou nepravdou celý článek začíná. Starosta Modravy tvrdí, že Návštěvnická centra na Srní a Kvildě byla vybudována jako kompenzace za uzavření rozsáhlých území NP Šumava. Jedná se ale o projekty z tzv. Zooprogramu, zahájeného už 2008, ještě za ředitele Správy národního parku Františka Krejčího. Původně měla mít dokonce každá obec v NP Šumava "své" návštěvnické centrum a to včetně Modravy, čímž Správa, kromě jiného, reagovala i na stesky některých představitelů šumavských obcí včetně Antonína Schuberta - konkrétně že Správa není schopná zatraktivnit Šumavu pro návštěvníky, a že jen divoká příroda nestačí.

Ani ne tříleté zkušenosti z praktického provozu zcela nově otevřených návštěvnických center v Srní a na Kvildě, která ročně navštíví okolo 300 tisíc lidí, poukázaly na potřebu určitých změn v chodu jednotlivých center. Už na konci loňského roku jsme začali pracovat na návrhu opatření, která by měla zajistit, aby se návštěvníci, u kterých se bohužel poměrně často setkáváme s neukázněností, nedostávali do přímého kontaktu se zvěří ve výbězích. Změny teď dokončujeme, respektive jsme jejich realizaci urychlily, ale bohužel jsme již nebyli schopni zabránit únorovému incidentu s jelenem Standou. O incidentu z konce loňského roku, který byl nafilmován, jsme se totiž dozvěděli až více než dva měsíce po té a nemohli jsme tak přijetím opatřením reagovat dříve. Zveřejnění únorového incidentu si nepřál přímo poškozený turista, nelze tak mluvit o jakémkoliv zatajování informací ze strany parku. Vůči veřejnosti a ochraně zdraví návštěvníků jsme totiž rozhodně nečinní nebyli, neprodleně jsme z bezpečnostních důvodů výběh uzavřeli, o čemž jsme informovali jak přímo v NC Kvilda, tak i na našich velmi navštěvovaných internetových stránkách a facebookovém profilu správy.

Co se týká problematiky chovu vlků v Srní, nevíme, jak bohaté zkušenosti s chovem jakýchkoli zvířat pan starosta má, ale pokud by nějaké měl, jistě by věděl, že úhyny, zranění či nutnost utracení zvířete, patří ke každému chovu a ne jen k chovu vlků. To, že došlo k přirozenému úmrtí malých a slabých vlčat z naší smečky, ke zranění a tak i k nutnosti utracení některých jedinců podle instrukcí veterináře, nám pochopitelně žádnou radost nedělá, ale i s těmito problémy se bohužel ve smečce vlků musí počítat. Chov vlků a naše postupy pravidelně řešíme s veterináři a to jak s českými, tak mj. i s odborníky, kteří působí v NP Bavorský les. Způsoby dalšího postupu v chovu vlků jsme např. konzultovali loni s veterinářkou Správy NP Bavorský les a jak nám bylo potvrzeno, ani tam se v průběhu chovu, který tam provozují přes 40 let, nevyhnuli nutnosti utracení některých jedinců.

Veřejnosti, natož starostům Šumavských obcí nic netajíme. Naopak s každým představitelem jednotlivých obcí jsme ve velmi úzkém kontaktu a všechny jejich otázky a problémy se snažíme řešit, co nejrychleji to jde, samozřejmě s ohledem na platnou legislativu. Vždy se jedná o individuální přístup a pokaždé se snažíme najít pro starosty a tak i pro občany šumavských obcí nějaké řešení. Je ale nutné si uvědomit, že Národní park Šumava je jednou z přírodně nejcennějších lokalit nejenom v České republice, ale i ve střední Evropě, což s sebou nese spoustu výhod, ale i některé nevýhody a problémy. Snad všichni starostové to vědí a určitě také podnikatelé, kteří na Šumavě právě díky tomu, že zde existuje Národní park, našli svůj způsob podnikání a zdroj obživy. Šumava je především svým přírodním bohatstvím a divočinou stále větším lákadlem pro turisty, což je zřejmé ze stále rostoucí návštěvnosti a Návštěvnická centra jsou doplňkem, který má veřejnost seznámit s životem zvířat, která zde žijí. K tomuto životu, ať v několikahektarových výbězích, tak i ve volné přírodě, patří jak narození, tak i smrt a bylo by pokrytecké před jedním nebo druhým zavírat oči a myslet si, že to tak nefunguje.

Jan Dvořák, mluvčí Správy NP Šumava