Setkání zpěvačky Martiny Pivoňkové a skladatele Františka Jančíka by se dalo nazvat osudovým. Na první pohled si totiž doslova padli do noty a jejich spolupráce trvá už řadu let.
Cyklus Čtvero ročních období, který skladatel napsal zpěvačce na míru, mohli obdivovat prachatičtí posluchači v sobotu večer v Muzeu české loutky a cirkusu při Jarním koncertě jímavých a roztoužených melodií. O doprovod se postarala Eva Matoušková.
Kdy jste se potkali a jak vznikla vaše spolupráce?
František J.: Známe se dlouho, protože Martina diriguje Maraveju a já jsem jim psal nějaké úpravy, setkali jsme se už tam.
Martina P.: Určitě je to už několik let, užší spolupráci jsme navázali asi v roce 2008.
Pásmo Čtvero ročních období bylo psané přímo na míru?
František J.: Ano, psal jsem ho, jak se říká, Martině na tělo. Věděl jsem, že chci, aby ho zpívala ona. Premiéru jsme měli v roce 2011 v Praze.
Martina P.: Já jsem to neřekla, že je na míru, ale když to pan Jančík říká, tak je to pro mě samozřejmě obrovská poklona a pocta.
Texty k tomuto pásmu napsala Marcela Haspeklová. Jaké období z tohoto pásma máte nejraději?
Martina P.: Já určitě zimu, je jiskřivá, prolíná se v ní dynamika a rytmus.
František J.: Podzim jde Martině také moc dobře, je to takový valčíček.
Je teď v přípravě nějaká další skladba přímo pro Martinu Pivoňkovou?
František J.: Určitě se tomu nebráním, ale Martina má tolik různých věcí, které zpívá. Navíc, Čtvero ročních období není jediné, co ode mne zpívá, je toho mnohem více. Jsou skladby, které byly třeba připraveny pro Maraveju.
Martina P.: Na každou skladbu od Františka se budu určitě těšit, mám je moc ráda.
Kolik věcí už jste od Františka Jančíka zpívala?
Martina P.: Toho bylo opravdu hodně. Navíc, jak jsme již zmiňovali, dělal úpravy i pro Maraveju.
František J.: Myslím, že už tak patnáct skladeb to je určitě. Dělal jsem třeba úpravu lidových písní z Moravy.
Dnes jste se s pásmem vydali do prostor muzea. Kde ještě mohou posluchači tyto skladby slyšet?
Martina P.: Pokud se to podaří, tak se chystáme soutěžit na festival do Vlachova Březí.
František J.: Tam už Maraveja v minulosti získala plaketu.
Martina P.: Ta nám udělala velikou radost.
Dokážete říci, jaký prostor je podle vás ideální k tomu, aby v něm vynikly tyto skladby a pásma.
Martina P.: To těžko říci. Tady v Prachaticích je skvělá atmosféra a akustika v Galerii Dolní brána a pak bezesporu i tady.
František J.: S tím musím souhlasit. Také v Praze jsme vystupovali v menším sále, kde to bylo úžasné. Tyto skladby nejsou na velké sály, potřebují komorní prostředí.
Důležitý je asi i doprovod, musí tvořit zpěvák a jeho doprovod tým?
Martina P.: To určitě, musíme být sehraní. Dříve mě doprovázela Eva Mašková, nyní je mým doprovodem špičková Eva Matoušková. Navíc, Eva mě dokáže inspirovat a je škoda, že jí nemám v Prachaticích. To by bylo i koncertů více a publikum tady by si jí více užilo.