Firmu, která provede demolici výbuchem poničeného domu v Lenoře, Jihočeský kraj zatím nevybral, mělo by se tak stát ve čtvrtek 21. listopadu. Pět rodin, které 3. října nad ránem přišlo o střechu nad hlavou, tak musí zůstat u svých příbuzných a přátel.

Jednou z nich jsou paní Ludmila Karpfová s manželem. Po jedenácti dnech strávených v prachatické nemocnici se manželé do Lenory vrátili. Žijí u dcery jen několik desítek metrů od vyhořelého domu. „Ještě jsem se tam nebyla podívat. Ale budu muset jednou projít okolo,“ říká paní Ludmila po měsíci od tragické události v Lenoře.

DÍKY DO NEMOCNICE

Manželé budou u svých dětí nejméně další půl rok. Po péči, které se jí a manželovi dostalo na interním oddělení prachatické nemocnice, má pro celý tým jen jediné slovo: Díky. „Paní primářka je velmi energická žena a pod jejím vedením oddělení výborně šlape. Oni nás tam dali dohromady jak po zdravotní, tak psychické stránce,“ děkuje na dálku do prachatické nemocnice Ludmila Karpfová, paní učitelka na penzi.

VLASTNÍ DOMÁCNOST

Poděkování z Lenory: První pomoc nám poskytli hasiči, záchranáři, naše paní doktorka Sedlecká, policistka paní Bursová s kolegou a sousedé. První azyl pak byl na oddělení ortopedie a traumatologie Nemocnice Prachatice. Moc za něj děkujeme. Náš stav se ovšem zhoršoval a primářka MUDr. Lenka Viličková rozhodla o našem přesunu na interní oddělení. Tam se nám dostalo té nejlepší péče. Spolu s ošetřující lékařkou MUDr. Madar-Bedarievou, týmem sestřiček a celým ošetřujícím personálem jsme se pomalu fyzicky i psychicky dávali do „normálu“. Interní oddělení je evidentně v těch nejlepších rukách. Slovo „Díky“, které je tak jednoduché, vystihuje úplně vše. Manželé Ludmila a Fritz Karpfovi a celá rodina, Lenora

Naděje, že bude mít zase „svůj“ byt, stále žije. Paní Karpfová s manželem chtějí v Lenoře určitě zůstat a poté, co obec Lenora odkoupí a následně opraví část zdravotního střediska na bytové prostory, chtěli by si jeden z bezbariérových bytů pronajmout. Se starostou Antonínem Chrapanem o tom již diskutovali, ten zájem ze strany manželů Karpfových potvrdil. Více než dva byty ale obec nabídnou nemůže. Byty ani parcely pro případné zájemce o stavbu rodinného domku nemá.

Bezbariérový byt je totiž pro ně ideální řešení, i přesto, že byt nebudou vlastnit jako ten ve vyhořelém domě čp. 31, kde žili desítky let a do osobního vlastnictví ho odkoupili v roce 2011. „Moc se těším, že to vyjde. Přeji si mít ještě někdy svojí vlastní domácnost,“ věří v nový začátek paní Ludmila.