Zajímalo ji, zda jsou pro vyhledávaní lokality hlubinného úložišti v kraji, zda budou hájit zájmy obcí, občanů a jejich samosprávy, na jejichž území by mohl stát v budoucnu vybudovat úložiště vyhořelého jaderného odpadu a zda hodlají pomoci z pozice samosprávy kraje změnit koncepci s nakládáním s radioaktivními odpady.

Jak uvedl aktuální mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Petr Klásek, starosta obce Chanovice, která se nachází v Plzeňském kraji. „Pro občany žijící ve státem vytipovaných lokalitách je problematika úložiště radioaktivních odpadů již dvě desetiletí podstatným tématem. Způsob řešení technického problému, jak a kam ukládat vyhořelé radioaktivní palivo, je i testem demokratických postupů," míní.

KONTROVERZNÍ TÉMA

Volby do krajských zastupitelstev jsou dle jeho slov důležité hlavně proto, že státní instituce nerespektují místní samosprávy, ale neprojednávají možnosti budování úložiště ani se zvolenými krajskými představiteli. „Přitom kraje a jejich vedení řeší systematicky rozvoj a udržitelnost života na svých správních územích. A že je úložiště velmi kontroverzní stavbou, to je jasné. Nemluvě o uvažovaném provozu na desítky tisíciletí, který naprosto změní funkčnost širokého regionu,“ upozornil Petr Klásek, že postoj krajských zastupitelů a hejtmanů je důležitý.

FÉROVÁ HRA

Lukáš Mareš z České pirátské strany považuje fázi vyhledávání vhodné lokality za čistě odborné téma pro geology, jaderné fyziky, logistiky, bezpečnostní experty a další odborník. „Nejsou na stole konkrétní parametry úložiště ani podmínky provozování, dopadu na dotčené obce a případné kompenzace. Pokud budou dodržena všechna následující pravidla férové hry, tak proti vyhledávání samotnému nejsme,“ zmínil.

Stát se k dotčeným obcím musí dle jeho vyjádření chovat nikoli jako vrchnost, ale jako partner. „Umístění hlubinného úložiště musí být rozhodně podmíněno souhlasem dotčených obcí. Těm musí být garantována zdravotní nezávadnost takového zařízení i v dlouhodobém horizontu,“ sdělil Lukáš Mareš.

Obce nesmí být zatíženy ani sekundárními jevy takového zařízení, tedy bezpečnostními opatřeními či zvýšenou dopravou. „Naopak, obce musí z umístění úložiště prosperovat i ekonomicky. V neposlední řadě musí být provoz takového zařízení pro dotčené obce zcela transparentní. Stát a příslušné úřady musí hrát s obcemi otevřenou hru,“ doplnil své stanovisko.

PALIVO JAKO SUROVINA

Vyhořelé palivo může v budoucnosti sloužit jako cenná surovina a bylo by chybou projektovat hlubinné úložiště bez možnosti jeho dalšího zpracování v době, až technologie pokročí. „Také by příslušné úložiště nemělo být naddimenzované, protože jednoznačně odmítáme skladování vyhořelého paliva z cizích zemí na území našeho státu. Jakékoli alternativy pro nakládání s vyhořelým odpadem jsou rozhodně vhodné k rozpracování,“ řekl Lukáš Mareš.

JEDNOTNÝ POSTUP

Martin Kuba z Občanské demokratické strany není pro vyhledávaní lokality úložiště v kraji. „Myslím, že v téhle chvíli to není nutné. Spíše bych preferoval, aby byl jednotný postup za celou EU. Například tak, aby takové úložiště vzniklo na území nějakého státu EU, který o to má zájem. Nebo, aby došlo k dohodě EU s nějakou třetí zemí,“ naznačil svůj postoj.

Hodlá také hájit zájmy samospráv. „Stát nemůže v tomto procesu ignorovat názory obyvatel jednotlivých obcí a musí s nimi otevřeně komunikovat,“ vysvětlil.

Z pozice samosprávce kraje chce pomoci s tlakem na stát. „Je to věc, která si ještě diskuzi a hledání dlouhodobých řešení rozhodně zaslouží,“ zdůraznil.

Matouš Šimek za Stranu zelených má podobný názor. „Upřednostňujeme soustředit se na rozvíjení moderní energetiky postavené na využití obnovitelných zdrojů. Energetiku je třeba decentralizovat. To nejde s jadernou energetikou dohromady,“ podotkl.

RIZIKA STÁLE EXISTUJÍ

Navíc se nejde zcela zbavit rizik spojených s jejich provozem a ukládáním radioaktivního odpadu, který jejich provozem vzniká. „Na základě těchto skutečností nepodporujeme ani stavbu dalších bloků v Temelíně, ani vyhledávání hlubinného úložiště jaderného odpadu v našem malebném kraji. Stavíme se zásadně proti tomu, aby se plánovalo takové úložiště jižně od Temelína v lokalitě označované Janoch. Nepodporujeme ani to, aby v záloze zůstávaly vytipované lokality na Jindřichohradecku a Táborsku,“ upozornil Matouš Šimek.

Obce podle jeho slov u Strany Zelených mohou hledat podporu, ve svém spravedlivém odporu proti nemístnému tlaku úřadů a politiků ve vedení státu. „Stát nemůže žádné obce vydírat! Rozhodování o tom, co se bude stavět na katastru jednotlivých obcí, musí zůstat v jejich kompetenci, pokud žijeme stále ve svobodném státě. Vzhledem k tomu, že stále chybí slibovaný Zákon o zapojení obcí při hledání úložiště, máme obavy, že stát chce pravomoce obcí v této věci omezit,“ zmínil.

Zelení chtějí být v této věci aktivními prvky a tlačit. „Jsme přesvědčeni, že hlubinné úložiště není jediné možné řešení. Stát ho propaguje, jako by chtěl radioaktivní odpad „zahrabat“ co nejrychleji z očí, a to asi hlavně z očí veřejnosti a médií. Aby se tento problém nikde neřešil a zapomnělo se na něj,“ doplnil svou tezi.

TECHNOLOGIE NA DALŠÍ VYUŽITÍ

Přitom je podle jeho vyjádření lepší a perspektivní hledat a zkvalitňovat technologie k využití jaderného odpadu, které mohou radioaktivitu snižovat. „V tuto chvíli se může tento odpad za dodržování přísných bezpečnostních pravidel dále skladovat, s tím, že se budou intenzivně hledat alternativy jeho ukládání a technologie jeho dalšího využití a snižování radioaktivity,“ uzavřel.