„Když vstoupil v platnost nový zákon o poskytování sociálních služeb, jednali jsme s firmou Ledax. Zákon určuje jasná kritéria, která musí poskytovatel služeb splňovat, a to nejsme jako městys schopni sami zvládnout. Chtěli jsme ale zachovat bývalý dům s pečovatelskou službou v těch mezích, na které byli jeho obyvatelé zvyklí. Proto bylo rozhodnuto, že v domě bude k dispozici pečovatelka s platnou registrací. Dnes jsou tyto služby postaveny tak, že si zájemce musí s poskytovatelem sepsat smlouvu a na základě ní služby dostane, ale za úplatu. A v tom je podle mne kámen úrazu,“ zvažuje možný důvod nezájmu starostka Lhenic Marie Kabátová.

Lidé už podle ní musejí více přemýšlet nad tím, kterou službu si objednají. „V současné době je tu pět klientů. Je to sice na Lhenice málo, ale nikoho nemůžeme nutit. Pokud péči o své blízké zvládá rodina, je to naprosto v pořádku. Myslím si, že bychom se o své blízké měli dokázat postarat sami, ale jestliže to není z různých důvodů možné, pak je tu možnost pečovatelské služby. Proto mají ti, kterých se to týká, možnost zažádat si o příspěvek a z něho pak financovat pečovatelské služby a tak byl i zákon myšlen. Bohužel se dnes stává, že si lidé sice o příspěvek zažádají, ale do systému už se peníze nevracejí, protože si za ně nakoupí něco jiného,“ domnívá se starostka.