Tvrdí to i starosta Stožce Martin Černý. Zatím poslední ukázkou, že je tomu spíše naopak, je rozhodnutí uzavřít v Nové Peci manipulační sklad, čímž přišlo o práci osmnáct lidí. Pro region, kde je už tak hodně složité sehnat práci, je to zásadní rána. I proto se Stožečtí rozhodli podpořit snahu obce Nová Pec apelovat na vedení Správy parku zachovat manipulační sklad peticí. „Dával ji dohromady obecní úřad v Nové Peci. Rozhodnutí uzavřít manipulační sklad nevidím jako šťastné. V poslední době vnímám, že vlivem existence národního parku celá oblast pomalu vymírá. Jen když to porovnám s naší obcí, lidi nám odsud odcházejí a mám signály, že do konce roku odejdou pryč další," upozornil starosta Černý s tím, že důvody nejsou jen v nedostatku pracovních příležitostí. „Důvodů je víc, a když se poskládají jeden vedle druhého, lidi prostě odejdou. Ať už je to zcela mimo region, nebo jen do sousedních Volar, kde už jsou příležitosti a životní podmínky přece jen lepší," zdůraznil Martin Černý.

Jak komplikované může být soužití obcí a národního parku uvedl starosta Stožce i na zdánlivě banálním příkladu. „Máme tady docela slušné fotbalové hřiště, ale to je na ploše, kterou máme pronajatu od národního parku. Původní smlouva zněla na dvacet let, ze kterých už mnoho nezbývá. Ale novou nájemní smlouvu může park podle svých regulí podepsat maximálně na osm let. To je pro obec nedostatečné, protože když budeme chtít požádat o dotaci na provoz a údržbu sportovního areálu, museli bychom mít pozemek buď v našem vlastnictví, nebo v dlouhodobém pronájmu, což osm let nesplňuje. Upozornil jsem na to již v loňském roce, ale nedá se s tím hnout. Takže zatímco v okolních obcích a městech mimo národní park si mohou budovat a získávat dotace, obce v národním parku takovou možnost mít nebudou. Chybí tu i velké firmy a sponzoři, kteří by spolkový, kulturní nebo sportovní život místních obyvatel podpořili. A když nebudeme moci požádat o příspěvek na činnost, nebo o dotaci jen kvůli tomu, že jsme v národním parku, tak kde jsou ty výhody, které nám všichni předhazují," dodal Martin Černý.

To, že byl v Nové Peci zrušen manipulační sklad, bude mít své dopady i do Stožce. „Spolu s ním byla zrušena i pracovní skupina, která tu občas vyžínala vodotoky. Po dvou letech urgencí jsem je sem dostal, aby zmulčovali alespoň část louky uprostřed vesnice. Teď je četa zrušená, takže netuším, kdo to dodělá, když jsou to pozemky parku, které nám převést nechce, ale sám se o ně nestará," uvedl Martin Černý.

Nezájem vrcholných politiků pokusit se vyřešit disproporce vůči nejmenším obcím s obrovskými katastrálními územími je evidentní i podle starostky Borových Lad Jany Hrazánkové. Jednoduše řečeno, hodí se přes palubu pár obcí, hlavně že se zbytek na lodi zachrání. „Ale zapomíná se na to, že peníze nejdou do obcí, ale do celého území. Nemohu za to, že mám tak obrovský katastr. Samozřejmě, že ne všude se cesty udržují, ale je spousta míst, kde se tak musí dít a od národního parku, který se sám bude muset potýkat se snížením peněz a s propouštěním, pomoc s rozvojem infrastruktury čekat nemůžeme," upozornila Jana Hrazánková.

Sama se obává, že se Borová Lada mohou dostat s ohledem na zaměstnanost do podobné situace, v jaké se ocitla Nová Pec po rozhodnutí zrušit tam manipulační sklad. „Myslím si, že se nás to určitě dotkne. Vím o tom, že správa dostane na příští rok méně mzdových prostředků, takže se bude propouštět. Je to hodně drsné a vůbec se nám to nelíbí. Když vláda v roce 1992 vyhlásila Národní park Šumava, vyhlásila jej za určité VIP území, ale o to se musí někdo starat. Tím, že se poníží mzdové prostředky, to vypadá, jakoby tu lidi celou tu dobu nic nedělali. Není možné jen snižovat náklady a čekat, že se to samo udělá," zlobí se starostka Borových Lad.

Obracet každou korunu ne dvakrát, ale možná desetkrát, bude pro obce na Šumavě existenční nutnost. Už jen proto, že s ohledem na dosavadní finanční výhledy rozjely velké investiční akce nutné pro rozvoj celého území. „V srpnu jsme podávali žádost o dotaci na kanalizaci a čistírnu odpadních vod, což je akce přibližně za šedesát milionů korun. Peníze, které jsme počítali, že dostaneme v rámci rozpočtového určení daní, budeme muset ponížit v našem případě o necelý milion korun, což je pro naši obec dost peněz. Kde tenhle výpadek nahradíme, zatím netuším. Je to absurdní situace. Spíše bych očekávala, že s ohledem na to, že ležíme v národním parku, bude nás stát tlačit a finančně podporovat, aby tu byla v pořádku kanalizace a čistička, aby do vltavského potoka a do první zóny neteklo nic, co tam téct nemá. Naopak si všechno musíme zainvestovat sami, chodit s prosíkem žádat o dotace a nakonec nebudeme mít ani na vlastní podíl. Z ROPu jsme dostali dotaci dvanáct a půl milionu korun na lávku a místní komunikace, ale i tady jsme počítali s původním rozpočtem a v něm s milionem korun navíc proti tomu, co nás čeká. V žádné obci se nedá žít z ruky do huby a ze dne na den. Všechno se musí připravit, dát do souladu s územním plánem, projekčně připravit, udělat výběrová řízení, absolvovat jednání a dohadovat se s parkem a všemi dotčenými orgány, a to jsou práce minimálně na rok až rok a půl. Pak musíte počkat na vypsání vhodného dotačního titulu, což je záležitost někdy několik let. Nikdo z nás šumavských starostů si nevymyslel, že budeme mít tak obrovské katastry. Ty tu někdo historicky dal a teď to nikoho nezajímá," zdůraznila Jana Hrazánková s tím, že ani slučováním by si šumavské obce příliš nepomohly.

Řešením není podle ní ani případný prodej pozemků ve vlastnictví obce. „Říct si, je krize, prodáme, co můžeme, je krátkozraké řešení a byli bychom špatní hospodáři. Navíc, kdyby si na takovém pozemku pak někdo postavil, na obci bude starat se o údržbu komunikací, odvoz odpadků, provozování dalších metrů kanalizace. A většinou by si takový pozemek nekoupil nikdo z místních, protože ti si to nebudou moci vůbec dovolit, ale koupí to lufťáci, ze kterých nemáme prakticky nic," dodala starostka Jana Hrazánková.

Podobně, jako jeho kolegyně a kolegové na šumavských radnicích, ani starosta Kvildy nesouhlasí s tím, že by Šumava měla z turistů horentní příjmy, rozhodně ne, pokud se to týká místních samospráv. „Málokterá obec má alespoň vlastní možnosti ubytovávat návštěvníky. Pokud ano, je to několik lůžek, která ani zdaleka nepokryjí náklady spojené s návštěvností. Stále více je turistů, kteří, když už jsou na Šumavě ubytováni, bydlí tu pár dní a odjíždějí. Doby, kdy tu byli od soboty do soboty, jsou pryč. Většinou je to tak, že sem přijedou ráno, nechají v obcích odpadky a zase odjíždějí pryč. Jen za svoz odpadků přes sezonu hradí obce statisíce korun, a pokud bychom mohli všechny tyhle peníze, které dáváme na podporu a rozvoj turismu, dát místním, pak by si tu žili královsky, ale to zdaleka tak není," upozornil starosta Vostradovský.

Zdůraznil, že ani existence národního parku není všespásná, spíše naopak. „Vlivem úsporných opatření a minitendrů ztrácejí místní lidé práci i v národním parku, nemají jistotu práce, o čemž svědčí poslední příklad uzavření manipulačního skladu v Nové Peci. A jediná koncepce státu, která se v současné době za desítky let znovu opakuje, je neustále stejná. Zlikvidovat místní lidi na Šumavě, protože tu jsou na obtíž," zdůraznil starosta. Jako jasnou diskriminaci vůči šumavským obcím uvádí i výběr daní z nemovitostí. Zatímco každý soukromý vlastník ji platit musí, stát má výjimku. „Z území národního parku neplatí jeho vlastník, tedy stát, daň z nemovitosti. Takže obce, ať se podíváte kamkoli, přicházejí o obrovské peníze a na druhou stranu na ně stát přesouvá stále více agendy  a ještě po nich chce příspěvky na provoz od policie po národní park. Ve finále na to všechno doplácejí místní obyvatelé," říká Václav Vostradovský.
Rozhodnut je spolu s ostatními starosty bránit se, jak jen to bude možné. I když moc kroků na výběr už nemají. „Asi už nám nezbývá než osvěta vůči návštěvníkům. Zřejmě přijde čas, kdy u vjezdu do šumavských obcí budou banery: Chybí vám stopy? Ptejte se vašich poslanců a senátorů. Nedivím se některým starostům, že zvažují uzavření obecních informačních středisek, protože na jejich provoz a mzdy zaměstnanců prostě nebudou mít. A rozhodně ho nezaplatí několik prodaných pohlednic," upozornil Václav Vostradovský.

Při tom všem není divu, že si starostové začínají pohrávat s myšlenkou, že nuceně přidělené obrovské katastry vrátí státu. Napadlo to i starostu Kvildy. „Přiznám se, že ano a čím víc o tom uvažuji, tím méně to vnímám jako utopii. Je pochopitelně otázka technického řešení, kdo a za jakých podmínek by takové území spravoval. Jen Kvilda má na sto sedmdesát obyvatel dva katastry, které mají dohromady čtyři a půl tisíce hektarů a my skutečně nemůžeme za to, že to na nás historicky někdo takto uvalil," brání postoj šumavských obcí starosta Kvildy.