Lidé vzpomínají na své blízké, na Táborsku odpočívá Hrzán, Němec i Beneš

Prezident Edvard Beneš s manželkou Hanou má hrobku v Sezimově Ústí

(28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí)

Kolem Benešovy vily se na rozloze 11 hektarů rozkládá zahrada, jež je upravena v anglickém stylu. Hana Benešová si zde založila alpinium – skalku, kterou návštěvníci mohou obdivovat i dnes. V zahradě pod vilou v místě zvaném Kazatelna, kde dle pověsti k věřícím promlouval Jan Hus, se nachází hrobka druhého československého prezidenta Edvarda Beneše s chotí.

O předdušičkovém víkendu na hřbitovy napříč krajem proudí davy lidí. Na snímcích Chýnov a Tábor.Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová

V Chýnově pod obří plastikou se narodil i spočinul sochař František Bílek

(6. listopadu 1872 Chýnov – 13. října 1941 Chýnov)

František Bílek byl nejen sochař, řezbář a keramik, ale i grafik, kreslíř, ilustrátor, autor návrhů knižních vazeb i různých druhů užitého umění a také dobrý architekt. V Chýnově kromě monumentální kopie sochy Modlitba nad hroby zanechal i svůj ateliér, který dnes slouží jako muzeum, tzv. Chaloupku. Navrhoval i jiné různé kusy nábytku i celé bytové interiéry. Projektoval také další stavby, hřbitovy i části obytných sídlišť.

Na chýnovském hřbitově lze nalézt i řadu dalších náhrobků od Františka Bílka: náhrobek F. Nekuta Poslední večeře (Bílek je také autorem architektury celé hrobky), kříž Emana Rajského, náhrobek rodiny Bílkovy (rodiče a bratr FB) Zůstaň s námi, den se nachýlil, náhrobek M. Novákové Anděl s kahancem, náhrobek rodiny Svobodovy Neumřela, jenom spí, náhrobek rodiny Jůzovy Děkujeme Ti.

Nejvýznamnějším dílem je ale impozantní Modlitba nad hroby, kterou František Bílek vytvořil a daroval svému rodnému městu v roce 1905. Socha vznikla obezděním kmene stromu, jehož větve předurčily gesto rukou postavy anděla tyčícího se nad hroby, později ji nahradila kopie, nyní je čerstvě zrestaurována. U sochy našly kromě sochaře místo odpočinku i jeho žena Berta a dcera Berta Mildová-Bílková. U vchodu na hřbitov je umístěn plán s rozmístěním Bílkových náhrobků.

O předdušičkovém víkendu na hřbitovy napříč krajem proudí davy lidí. Na snímcích Chýnov a Tábor.Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová

Josef Němec je pohřbený v parku, dříve hřbitově, Pod Kotnovem

(10. července 1805 Nový Bydžov - 17. září 1879 Tábor)

Byl český komisař rakouské finanční stráže, publicista, vlastenec, manžel spisovatelky Boženy Němcové. Se svou manželkou zplodil tři syny a dceru.

V pozdních letech se přestěhoval do Tábora za synem Karlem, který zde vyučoval na zdejší hospodářské škole. Bydlel v domě „U Pleiveisů“ čp. 491, na pozdějším náměstí Františka Křižíka. Věnoval se tady mimo jiné sepisování svých pamětí. Ty vyšly až v roce 1928. Zemřel na srdeční zástavu. Tělo bylo pak uloženo v hrobce na starém městském hřbitově v Táboře, dnes místo zdobí zrestaurovaná socha Vzdor.

První hřbitov v Táboře vznikl pod hradem Kotnov ve 14. století, okolo gotického kostela svatého Jakuba a Filipa sloužícího jako hřbitovní kaple. Jde o nejstarší sakrální stavbu v Táboře. Pohřben je tu mimo jiné také Josef Vlastimil Kamarýt (21. ledna 1797 Velešín – 19. března 1833 Tábor), český katolický kněz, básník a vlastenec doby obrozenecké, či Václav Křížek (25. listopadu 1833 Strážov – 4. června 1881 Tábor), pedagog, vlastenec, politik a kulturní organizátor.

O předdušičkovém víkendu na hřbitovy napříč krajem proudí davy lidí. Na snímcích Chýnov a Tábor.Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová