Tradici připomínalo náměstí kde, byly nazdobeny tři lípy velikonočními vajíčky symbolem jarních svátků. Na Zelený čtvrtek kostelní zvony odletěly do Říma. Vyzvánění nahradilo až do Bílé soboty tradiční hrkání řehtaček a podobných zařízení v přesně stanovených časech. Hrkání se přesunulo do zahrad nebo na balkóny. Kostel byl prázdný a bohoslužby se konaly formou videopřenosů. O svátečních dnech vyjeli i milovníci motorek, bohužel se to neobešlo bez následků, v neděli odpoledne totiž jeden z nich havaroval u Blažejovic. Velikonoce ukončilo zatmění oblohy, bouřky a přeháňky.

Ilustrační foto
Strážníci a policisté teď nejvíc řeší roušky a shromažďování

Velikonoce, jejich smysl a důvod popisuje farář Římskokatolické církve Volary Karel Falář: "Velikonoce byly trochu jiné. Prázdný kostel, neveřejné bohoslužby. Přesto jejich obsah zůstává nezměněn. Před mnoha tisíci lety, o prvních Velikonocích, Bůh vyvedl Izrael z egyptského otroctví. Každoročně si to Izrael - Židé - připomínají. Bůh je zachránil, je s nimi. Velikonoce se staly rutinou, tradicí. Pak po mnoha letech, někdy kolem roku 33, byly tyto židovské Velikonoce narušeny popravou obyčejného tesaře z Nazareta, který se podle jejich soudu dopustil zločinu, že se prohlašoval Bohem, trošku jim šlapal na jejich ego a pohodlíčko. No a pak, podle nich, křesťané - tedy jeho učedníci - sebrali jeho tělo z hrobu, někam jinam pohřbili, a rozhlašují, že vstal z mrtvých. Vyřízeno, oslavujme dále Paschu rutinně. Křesťané si svůj výmysl také začali každoročně připomínat. O křesťanských Velikonocích Bůh - tesař z Nazareta - vyvedl lidstvo (ne jen Židy) z otroctví hříchu, zla. Uběhlo zhruba dva tisíce let a Velikonoce se staly pro mnohé rutinou, tradicí. Až byly v roce 2020 narušeny. Asi nevznikne nová tradice slavení Velikonoc, asi nedojde k novému náboženství, ale letošní Velikonoce nám možná znovu připomenou, že Bůh nás zachrání, je s námi. To je obsah Velikonoc."

Ladislav Beran