Na dlouhé desítky minut zaměstnala v pondělí 13. května 2019 budějovické zastupitele budoucnost letiště u Plané.

Několikrát přitom zazněly obavy o příští vývoj projektu, který už spolykal stovky milionů korun. A další peníze pravděpodobně ještě bude potřebovat, než zahájí slibovaný pravidelný mezinárodní provoz. Podle opozičního zastupitele Jana Piskače z pirátské strany by bylo nejlepší, kdyby se město z nákladného projektu vyvázalo.

Nemovitosti na letišti vlastní až na malé výjimky Jihočeský kraj. Provozní náklady ale hradí napůl s Českými Budějovicemi, protože město a kraj jsou spoluvlastníky akciové společnosti, která se o chod areálu u Plané stará.

Podle mínění většiny budějovických zastupitelů však město nemá dostatek informací, hlavně o budoucích ekonomických vyhlídkách projektu. Proto uspěl návrh opozičního zastupitele Martina Kuby (ODS), aby primátor požádal vedení kraje o podrobnosti k budoucnosti letiště.

Místy až hodně emotivní debata při pondělním jednání budějovického zastupitelstva provázela bod, v němž se jednalo o letišti u Plané.

Zastupitel za opoziční pirátskou stranu Jan Piskač připomněl, že podle jednoho z dřívějších ujednání mezi městem a krajem se mělo letiště od roku 2012 obejít bez dotací, ale to se dosud nepodařilo. Postoj vedení Budějovic za poslední roky k celé problematice pak podle Jana Piskače je: „Jak z jiného světa“.

Město a kraj totiž přispívají každý polovinou na chod areálu, vloni to představovalo celkově zhruba 50 milionů korun. A ještě několik let by měly peníze v této, nebo možná ještě vyšší sumě, do Plané putovat. Investice do zařízení jsou pak v nesrovnatelně větších sumách, v drtivé většině je ale platí kraj. Nyní vložil zhruba půl miliardy do vylepšení vzletové dráhy a měl by zahájit proces homologace pro pravidelný mezinárodní provoz.

Podle Martina Kuby, zastupitele za další opoziční stranu (ODS) však chybí jasná analýza budoucího provozu. „Nainvestovaly se stovky milionů korun, aniž by se vědělo jaký bude podíl osobní a nákladní dopravy,“ říká Martin Kuba. Přirovnává to k firmě, která by měla halu za 900 milionů a nevěděla, co bude vyrábět. Přál by si proto větší slovo města ve společnosti, která letiště provozuje.

Opoziční zastupitel za KSČM Petr Braný si ale neodpustil poznámku k tomu, že nyní se mají dělat na poslední chvíli a možná už pozdě záchranná opatření. „Chtěl jsem se vyhnout exkurzu do minulosti. Dali jsme si velké sousto a jsou tam vložené velké prostředky,“ konstatoval Petr Braný, ale vzápětí dodal, že Martin Kuba byl jako náměstek hejtmanky pro dopravu před časem zodpovědný i za Jihočeské letiště.

Martin Kuba však opáčil, že za jeho působení se počítalo s pomocí evropských fondů pro investice do areálu a dodal, že právě KSČM byla v koalici, která po jeho odchodu z funkce kraj vedla a zahájila v Plané poslední velké stavby.

Petr Braný zareagoval tím, že nepomůže, jestli se problém bude řešit jen hledáním viníka. „Nepomůže, jestli to bude hozené na Zimolu, Kubu, Braného nebo kdo tam tehdy byl,“ zmínil Petr Braný. A dodal, že je nutné si říci, jestli je město ochotné nyní celý projekt opustit, pokud nemá debata vyznít ve stylu: „Oni se probrali, ale měnit nic nebudou“.

Podle primátora Jiřího Svobody (ANO) město dlouhodobě není v rovnoprávném postavení vůči kraji, protože jemu patří nemovitosti. A i když už začalo hledání strategického partnera pro budoucí mezinárodní provoz letiště, nedají se očekávat velké zisky. „To, o co se tady pořád hraje, jsou pozemky. Letiště je nechtěný přívažek, který bude ztrátový,“ říká Jiří Svoboda a připojuje, že jedině další aktivity v rozsáhlém areálu mohou přinášet ekonomický efekt.

Zastupitelé by se měli k problematice letiště vrátit na nejbližším jednání s podrobnějšími informacemi získanými z kraje.