Dnes žije v Lenoře lidí skoro sedmkrát tolik a domů tam při posledním sčítání stálo 224. Jen sklo už se tam nevyrábí. Sklárna nepřežila „divoké devadesátky“, poslední sklářská pec vyhasla v roce 1996. Sto devadesáté výročí založení se ale musí náležitě oslavit. A stalo se tak v sobotu za účasti hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby, jenž přijal pozvání na oslavy od starostky obce Karoliny Štěpánové stejně jako starostka sousedního městysu Strážný Jiřina Kraliková. Na oslavách nechyběli hasiči či dámy z tamního spolku žen, kteří se starali nejen o hladký průběh oslav, ale předem pomáhali připravovat program pro děti i dospělé. A tak si děti mohly užívat pohádkové soutěžení a dospělí zase poklábosit v Sokolovně při ochutnávání dobrot z lenorské pece od mistrů Velké lóže pecařské se sklenkou dobrého moku, grilovanou specialitou od místních hasičů či klobáskou.

Zdroj: Ladislav Beran

Kromě kapely Pepovanka si vystoupení si připravily děti z mateřské školy pod vedením učitelek Marcely Vachtové a Ingrid Hanzalové a také Pěvecké sbor základní školy pod taktovkou Lenky Jančovičové. Zazněly písně jak současné, tak i skladba Tam v krásné Šumavě, kterou složil Andreas Hautauer, který byl místní sklář. V té chvíli se si se sborem notoval celý sál, vždyť přece Lenora je šumavská obec plná sklářů a skladba se stala šumavskou hymnou. Pozdravit a popřát lenorským k výročí přijel dětský pěvecký sbor Chorošek ze Zdíkova s pásmem lidových písní. Kdo chtěl, mohl si nechat namalovat portrét od karikaturisty Romana Jindřicha a kdo se nechal, dostal nevšední dílo na památku.

Zdroj: Ladislav Beran

O historické vyprávění doprovázené fotografiemi z vlastních alb se postaral lenorský rodák Lubomír Šmrha, který neváhal na plátno promítnout fotografie rodin proslulých lenorských rodů, významné persony obce, ale i okolí, sbory, spolky i obyčejné lidi, sklárnu, sklářství a pečení v obecních pecích, kterých bylo v obci několik. Taková je totiž historie šumavské vesničky, která jako jediná na Prachaticku má stále veřejnou obecní pec plně funkční a pečivo z ní se rozpouští na jazyku a ti, kdo ho ochutnají, mají „boule za ušima“ a olizují se ještě doma.

K tanci a poslechu hrála skupina Radima Flendera a překvapením oslav byl krátký film s názvem Písečná animace obce Lenora.

S přispěním Ladislava Berana, kterému děkujeme za video a fotodokumentaci.