Lidé vám tu rádi a ochotně s čímkoliv poradí a pomohou. Na jejich tvářích nespatříte nic jiného než upřímný a vřelý úsměv, který jasně dokazuje, že jsou se životem ve Zbytinách velice spokojeni. Svým odhodláním a nekončící fantazií si vytvořili takový malý ráj. Netrvalo dlouho než jsem pochopil, že žijí jako jedna velká rodina. A každý její člen je pro toho druhého oporou. Sdílí s ním radosti, ale i smutek, který člověku všechny ty nevyzpytatelné cesty životem přinesou. Obyvatelé Zbytin skutečně našli způsob, jak dojít k opravdovému štěstí. Nahlížejí do srdce toho druhého a postupně se snaží léčit všechny šrámy na jeho duši. A ono se jim to daří. Snad je to nějaké jejich poslání, které je ale provedené s takovou samozřejmostí, že z toho člověka až mrazí po zádech. Každý z nás se má od Zbytinských, co naučit.

lukas.vlk@denik.cz