Také chovatelé na Českobudějovicku sledují vývoj kolem nákazy ptačí chřipkou u opeřenců v regionu. Jak již Deník informoval, nejblíže k jihočeské metropoli se nákaza vyskytla na samých hranicích města na Starohaklovském rybníku nedaleko sídlišť Vltava a Máj.

Českobudějovický magistrát základní informaci k výskytu ptačí chřipky nechal ve čtvrtek večer vyhlásit i městským rozhlasem.

Krajská veterinární správa potvrdila na území Budějovic výskyt ptačí chřipky u volně žijících ptáků. Jelikož nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce, doporučuje se podle primátora Jiřího Svobody zabránit domácím mazlíčkům v kontaktu s uhynulými ptáky nebo ptačími výkaly.

Město České Budějovice apeluje na chovatele drůbeže, aby v tomto rizikovém období preventivně chovali drůbež v uzavřených objektech. „Tam, kde není možno zajistit takový chov, žádáme chovatele přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu chovu s volně žijícím ptactvem. Je doporučeno umístit krmivo a vodu uvnitř budovy, nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží a zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků. Ačkoliv přenos současného typu ptačí chřipky na člověka nebyl prokázán, je třeba se vyvarovat kontaktu s uhynulými ptáky a dbát rovněž na osobní hygienu,“ shrnul informace a doporučení primátor Jiří Svoboda.

Při nálezu většího počtu uhynulých ptáků nebo v případě podezření na nákazu se občané mohou obracet na Krajskou veterinární správu na tel.: 720 995 212.

V Jihočeské zoologické zahradě v Hluboké nad Vltavou mají chovy zabezpečené obvyklými opatřeními už z minulých let. Podle Romana Kössla, zástupce ředitele se věc řešila velmi důkladně již při prvním výskytu ptačí chřipky před lety. "Díky tomu máme výběhy ptactva celé zasíťované. Máme jednu z největších voliér ve střední Evropě," říká Roman Kössl a dodává, že v zoo chovají různé druhy kachen, hus, labutě, čápi, volavky, plameňáky nebo třeba pelikány.

Hlavní úkol je oddělit volně žijící ptactvo od chovaného, aby divocí opeřenci nemohli dovnitř zoo. To je zajištěno již dlouho.

Nyní se navíc například nesmějí vyměňovat ptáci mezi zoologickými zahradami, aby se nezavlekla do chovů nákaza. "Ani nesmíme přijímat ptáky do stanice handicapovaných živočichů," upozorňuje Roman Kössl. K novým patřením patří třeba i hygienické pásy s dezinfekcí, přes které se do zahrady vstupuje. Každý příchozí i automobil se dostanou dovnitř jen přes speciální rohože. Výhodou je, že v současnosti je zoo uzavřena, takže pohyb lidí v areálu je omezen na minimum. Také krmení je umístěno pod střechou, aby nemohlo být kontaminováno trusem volně žijících ptáků, kteří by třeba seděli nad sítěmi nebo přelétali nad zahradou. Další opatření by v zoologické přijali podle vývoje situace.