Kliknutím zvětšítebnovená garda má v budoucnu strážit hrad trvale, a má šanci stát se světovou raritou na světově významné památce.
Zajímavou paralelu mezi někdejším posláním vévodské tělesné stráže a současností vyslovil ředitel českobudějovické Územní památkové správy Národního památkového ústavu (NPÚ) Petr Pavelec.
„Dříve garda chránila vévodu a bránila zámek, dnes může chránit paměť a stát na stráži proti zapomínání důležitých momentů historie,“ uvedl. Jeho slova zazněla po včerejším slavnostním podpisu memoranda o spolupráci mezi NPÚ, gardou a městem Český Krumlov. Starosta města Dalibor Carda vidí v obnovení gardy zdravý vývoj občanské společnosti.
Zleva starosta města Dalibor Carda, ředitel Územně památkové správy NPÚ Petr Pavelec a hejtman gardy Martin Neudörfl. Foto: Deník/Jan Houska
„Není to první případ, kdy v Krumlově vznikla takto rozsáhlá a významná iniciativa přímo z řad občanů města. Nic nepřišlo shora a my nikoho nehledali, aby to pro nás dělal. To je to, čeho si na granátnících cením nejvíce,“ konstatoval.
Hejtman znovuobnovené gardy Martin Neudörfl vysvětlil, že podpis memoranda byl jen slavnostním stvrzením už tak dobře fungující spolupráce.
„S oběma subjekty spolupracujeme už od roku 2015, kdy jsme přišli s programem obnovy stráže. Od té doby nás mnohokrát podpořili, finančně, technicky, lidsky i morálně,“ uvedl hejtman a vyzdvihl v této souvislosti i kastelána zámku Pavla Slavka.
PŘIŠLI I POTOMCI STARÝCH GARDISTŮ
Na druhé nádvoří krumlovského zámku se včera dostavili i někteří pamětníci původní gardy či potomci gardistů. Jedním z nich byl i Vojtěch Nožička, válečný veterán, účastník deseti zahraničních mírových misí, který působil mimo jiné například u jednotky rychlého nasazení v Táboře či u průzkumné jednotky v Bechyni.
„Můj pradědeček stejného jména i příjmení, jaké mám já, byl příslušníkem granátnické gardy, respektive její kapely. Působil zde asi od roku 1912 a členem byl až do konce první světové války,“ vypráví Vojtěch Nožička. Jeho pradědeček opustil řady granátníků někdy kolem roku 1923. Během války byl i v zajetí a absolvoval sibiřskou anabázi s Československými legiemi. Odtud napsal se svým kolegou i dopis na českokrumlovský zámek, ve kterém sdělují, že jsou v pořádku. Dopis je dodnes na zámku archivován.
GRANÁTNÍCI POŽÁDALI VEŘEJNOST O POMOC.
Počátkem června spouští českokrumlovští granátníci takzvaný crowdfundingový projekt. Žádají v něm veřejnost o příspěvek na svou činnost. Během jednoho měsíce hodlají vybrat jeden milion korun.
„V současnosti můžeme obléci jen šest granátníků,“ vysvětluje hejtman gardy Martin Neudörfl a připomíná, že jedna kompletní uniforma plus výzbroj jednoho ganátníka, stojí přes sto tisíc korun. Peníze potřebují i na rekonstrukci kasáren a velitelství na zámku a na výrobu replik zbraní. O nich nám vyprávěl člen gardy a mimo jiné i vyznavač historického šermu Petr Novotný.
„V místním depozitáři jsme dostali možnost zdokumentovat zbraně původní gardy. Chceme nechat vyrobit střelbyschopné repliky, při dodržení všech pravidel, které vyžaduje náš zákon,“ vysvětluje. Přispěvatelé dostanou od gardy umělecky hodnotný diplom vytvořený českokrumlovským mezinárodně uznávaným výtvarníkem a ilustrátorem Jindrou Čapkem. Budou mít také možnost nahlédnout do kuchyně historického šermu.
28
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
