Podle slov Stanislava Schneedorfa tam jeden z křížů stával před jedenašedesáti lety a právě v neděli mu za hojné účasti věřících volarský farář požehnal. "Podařilo se mi podařit jak kamenný podstavec, tak i křížek a může naučnou stezku dál zdobit tak, jak to bylo za starých časů," řekl pro Prachatický deník Stanislav Schneedorf. Dodal, že křížek v údolí Vltavy pod Slunečnou je šedesátým pátým křížem, který obnovil a ten na rozcestí pod Želnavským vrchem se pyšní pořadovým číslem sedmdesát pět. Stanislav Schneedorf má totiž všechny kříže pečlivě zaznamenané a očíslované. Pozornému turistovi neunikne ani v zadní části napsaný monogram a datum jeho obnovení.
Ke křížům, křížkům nebo božím mukám se ve valné většině váže nějaká pověst nebo vzpomínka, a ty Stanislav Schneedorf pečlivě zaznamenává a nedávno je dokonce vydal knižně. Kniha se jmenuje Příběhy šumavských křížů. Zájem o ni byl tak velký, že Stanislav musel nechat knihu dotisknout a k mání bude zase kolem 20. srpna.
Nedělní žehnání začalo v kostele v sv. Jakuba v Želnavě. Po mši svaté následoval koncert Flétnového kvarteta z Prachatic a dámy s flétnami Kateřina Weisová, Petra Pěstová, Klára Šmíd Nachlingerová, Klára Mašková a zpěvačka Marie Krejsová obohatily slavnostní odpoledne v prostoru kostela hudbou od středověku po současnost. Díla starých neznámých i známých mistrů až po současné autory.
Další dva kříže Stanislav Schneedorf dokončil teprve nedávno. Ten s číslem sedmdesát šest je kříž u Volar v místě zvaném Samota "Má niku a do ní jsem vložil obraz Poslední večeře Páně," popsal restaurátor. Kříž s číslem sedmdesát sedm jsou Boží muka z minulého týdne. "Obnovoval jsem je v Ločenicích, šlo o soukromý počin a jejich obnova trvala šest hodin perné práce," upřesnil Stanislav Schneedorf. Ve středu 27. července jede zase na Knížecí Pláně, kde čekají dva vysoké kamenné podstavce na křížky.
