Roman Varga.Zdroj: Deník / RedakceV poslední době problematika násilného chování dětských gangů eskaluje. Podle ředitele táborského Cheironu Romana Vargy k tomu přispělo uzavření škol a absence režimu, který by reguloval chování některých dětí a mladistvých. „Komplikaci představuje také propouštění chovanců z výchovných ústavů, ke kterému docházelo během první vlny pandemie,“ uvedl. Karanténa pak problémy vyhrotila. Preventivní sociální služby mohou pomoci situaci postupně zlepšit, řešení problému však vyžaduje daleko širší záběr a silnější mandát.

Cheiron provozuje kluby pro děti a mládež, které nabízejí bezpečné prostředí pro smysluplné trávení volného času. Nabídka volnočasových aktivit je důležitým prostředkem k systematické sociální práci s jednotlivými dětmi. „Když za námi děti a mladí lidé chodí, není to proto, že chtějí řešit nějaké průšvihy. Od toho jsme tu my, abychom na problémy upozorňovali a na základě vzájemné důvěry otvírali nepříjemná témata,“ myslí si Roman Varga.

Právě díky dlouhodobě budované důvěře pak mohou klienty učit zvládat náročné momenty. Prevence ovšem dobře funguje v situacích, kdy se problém ještě nedostavil nebo je řešitelný. Žádná sociální služba ale nemůže úspěšně působit tam, kde žádná důvěra navázána není a kde není vůle ke spolupráci z obou stran.

„Vždy se najdou tací, kteří si vyberou průšvih místo řešení. Samozřejmě, že i s těmi zkoušíme dál pracovat a vedeme je k tomu, aby svoje chování změnili. Důležité je udržet s nimi kontakt. Víme totiž, že v době, kdy jsou tito průšviháři v Cheironu, neohrožují ani sebe ani své okolí. Nikomu však docházku do našich klubů nemůžeme přikazovat,“ vysvětlil ředitel.

Skupinky pubertálních agresorů mají většinou v čele někoho, ke komu ostatní vzhlíží se směsicí strachu a obdivu. „Tento vůdce party po zkušenostech s represivními orgány nabyl dojmu, že vlastně nemá co ztratit. O prevenci se už hovořit nedá a i podle nás musí nastoupit jasná a důsledná represivní opatření,“ sdělil Roman Varga. Ta ovšem už má v rukou někdo jiný. „Pokud nepřicházejí, dává to signál i ostatním, že se vlastně zas tak moc neděje,“ myslí si Roman Varga a dodává, že preventivní práce je pak o to těžší.

Díky dlouholeté práci s problémovými dětmi a mládeží i s jejich rodinami mají v Cheironu jedinečnou znalost terénu. Upozorňují na problémy, které se nedají ovlivnit prostřednictvím preventivních služeb. „Nikdy ale nebudeme fungovat jako policie nebo sociálka, protože k tomu nemáme žádný mandát,“ upřesnil.

Velký význam pro zlepšení situace vidí v pokračování vzájemné spolupráce s policií, s odborem sociálních věcí či orgánem sociálně právní ochrany dětí. Kvitoval také, že město Tábor problematiku aktivně řeší a že ke společnému stolu pozvalo jak represivní orgány, tak školy, neziskové organizace nebo zástupce romské komunity.

„Jako vždy se budeme snažit, aby Tábor byl městem, kde se žije dobře všem, i když jsme si vědomi toho, že ovlivňujeme jen jednu část celé skládačky,“ uzavřel.