V letošním roce byli na konferenci zástupci čtyř zemí – České republiky, Slovenské republiky, Německa a Rakouska.

Program začal v pátek dopoledne, kdy byl připraven interaktivní seminář s názvem Dobrodruhy proti své vůli. Ten pro dva ročníky místního gymnázia připravila lektorka Denisa Glacová ze Vzdělávacího centra Židovského muzea v Praze. „Během semináře studenti pracují ve skupinkách. Na základě četby dopisů se zamýšlejí nad nejrůznějšími aspekty uprchlictví, do kterých patří i uprchlická politika tehdejších i současných států. Cílem programu je na příkladu židovských uprchlíků přinést kritický pohled na dnes tolik diskutované téma migrace“, shrnula lektorka.

Odpolední program zahájil ředitel KreBulu Zdeněk Krejsa spolu s místostarostou Janem Klimešem. „Je potřeba připomínat události druhé světové války a holokaustu, ale také se věnovat otázkám dnešní doby a problémům, které na poli multikulturního života dnes zažíváme“, uvedl místostarosta. Pozdravit účastníky konference přijel také senátor Tomáš Jirsa, který je pravidelným návštěvníkem konference.

Program pokračoval prezentacemi zajímavý projektů a aktivit, které realizují jednotlivci, organizace, pedagogové. Zajímavé projekty například realizují na Gymnáziu Česká v Českých Budějovicích, kde se tamnímu řediteli Antonínu Sekyrkovi stále daří udržovat ve studentech zájem o holokaust a realizaci zajímavých projektů, při kterých se setkávají s pamětníky, navštěvují místa s holokaustem spojená apod.

Na Slovensku se věnují mapování židovských hřbitovů a jejich údržbě. Téma přiblížil Peter Werner. „Například iniciativa spolku Spolu jsme Prievidza dospěla tak daleko, že si pronajali opuštěný a zanedbaný židovský hřbitov v Prievidzi za účelem uchování tohoto místa a podařilo se jim například jednu z tamních hrobek prohlásit za národní kulturní památku“, přiblížil.

Opět velmi zajímavé setkání připravil novinář a publicista Stanislav Motl. Tentokrát se věnoval příběhu lékařů, kteří během války konali pokusy na lidech. „Všichni známe pověstného doktora smrti - Mengeleho. On byl ale jen jedním z celé řady lékařů, kteří pokusy vykonávali. Cílem mělo být mimo jinéi to, aby německé ženy rodily dvojčata a tím rychleji obsadili Evropu“, přiblížil publicista po skončení filmu.

V rámci programu konference došlo i připomenutí šestého ročníku Military Death Marche, kterého se letos zúčastnilo téměř 1800 lidí. Představena byla také pamětní medaile s podobenkou Jaroslavy Krejsové, která se stala patronkou pochodu. „Jako poděkování za její dlouholetou a obdivuhodnou práci jsme se rozhodli zhotovit tuto medaili. Paní Krejsová stála s námi na počátku celého pochodu a dala nám vlastně příběh, díky kterému to celé děláme“, shrnul za organizátory Lukáš Perný. Ten zároveň KreBulu věnoval dar v hodnotě více jak deset tisíc korun, a to právě v podobě pamětních medailí.

Do Prachatic zavítal také Stefan Pöhlmann, starosta města Helmbrechts. Právě Helmbrecht je spojen s pochodem smrti, který na konci války prošel naším krajem a skončil u Prachatic. Na pietním aktu na volarském hřbitově podtrhl význam vzájemného setkávání se a spolupráce. „Dnes tady stojíme – já z místa počátku pochodu smrti, vy z jeho konce. Jsme tu společně, a máme stejný cíl – nezapomínat. To je velmi důležité. Nejde jen o prázdná slova, ale o konkrétní činy a aktivity, které na všech stranách realizujeme a nyní budeme pokračovat i společně“, uzavřel starosta Pöhlmann.

Andrea Wahl z partnerského města Mauthausenu představila aktivity spolku Bewustsseins Region, který připravuje již třetí mezinárodní sympozium o lidských právech. Na obou předešlých byly úspěšně prezentovány i aktivity z města Prachatice.

Mezinárodní aktivity pak na závěr představili zástupci spolku Čojč, který realizuje výměny česko-německé mládeže, dokonce disponuje i vlastním jazykem, kterým je právě čojč. „Jde o kombinaci a skládání slov – část je z němčiny a část z češtiny. To pomáhá mladým se lépe dorozumět a bořit tak pomyslné hranice“, přiblížila Jitka Eliášková a Marcus Reinert.

V rámci projektu se dále uskuteční tematický filmový klub, výstava Židovského muzea, plánuje se také poznávací cesta do některého z koncentračních táborů.

Zdeněk Krejsa