V rozhodování, zda koupit, či nekoupit od Českých drah za zhruba půl milionu korun bývalou ubytovnu a jídelnu proti vlakovému nádrží, měla zastupitelům pomoci středeční prohlídka objektu. I když se zdá budova v lepším stavu uvnitř, než se zvenčí může zdát, rozhodování volarských zastupitelů nebude vůbec snadné.


Hlavním iniciátorem prohlídky byl zastupitel Petr Horálek. „Jsem docela spokojený, přiznám se, že jsem to čekal horší," připustil po prohlídce. Jedním dechem ale dodává, že složitější budou úvahy případného dalšího využití. „Pořád zůstává otázky, co s tím dál, pokud by to nakonec město koupilo. Je na zváženou, zda pokračovat ve využití pro nějaké levnější ubytování, nebo najít jiné využití, a to zatím nevím," doplnil.

České dráhy nabídly v loňském roce k přednostnímu odkoupení městu Volary objekt bývalé ubytovny a jídelny včetně přilehlého pozemku za 535 tisíc korun. Zastupitelé si v prosinci vyžádali prohlídku  objektu zevnitř.Nicméně osobní prohlídka objektu i Petru Horálkovi v dalším rozhodování, zda při případném hlasování zvednout ruku pro prodej nebo naopak pro návrh nemovitost nekupovat, pomohla. „Zcela jistě, sám, byť do těchto míst až tak často nepřijdu, jsem jen podle pohledu zvenčí stav uvnitř objektu neuměl ani jen odhadnout. V tuhle chvíli je jasné, že po případném odkoupení by na určité zakonzervování do doby dalšího rozhodnutí nebylo potřeba zřejmě tolik peněz. Ale znovu opakuji, co s objektem dál, v tuto chvíli netuším," upozornil Petr Horálek.


Nemovitost má kolaudační rozhodnutí jako ubytovna, takže se využití pro následné levné ubytování typu hostelu vedle vlakového nádraží téměř samo nabízí. A mezi řečí i takový názor od některých zastupitelů na místě samém zazníval. Jenomže vytvořit ve městě další konkurenci zejména pro privátní ubytovatele v penzionech by pro mnoho z nich mohlo znamenat v krajním případě i konec podnikání, tedy přesně to, čeho by se mělo vedení města vyvarovat.


Zcela jasně pro odkoupení bývalé ubytovny a jídelny je i po prohlídce zastupitel Roman Kozák. Pro něho je to tak trochu srdeční záležitost. „Dokonce jsem tu zhruba čtvrt roku po nástupu do Volar bydlel, támhle v tom rohovém pokoji s číslem jedna," ukazuje do patra Roman Kozák a dodává, že od roku 2007 se objekt přestal využívat. „Bufet přestal fungovat ještě dřív. Poslední jídlo, které se tu vařilo a podávalo, byl 26. srpna 2005 řízek s bramborem," dodal.


Objekt nabízel v prvním patře ubytování b celkem sedmnácti menších pokojích se společným sociálním zařízením a dalšími menšími místnostmi. „V přízemí byla školicí místnost, kde je na zdech dodnes ještě původní dřevěné obložení, pak tam byla kantýna, jídelna a kuchyně a další zázemí pro provoz. V minulosti objekt patřil k železniční stanici a spravovali jej výpravčí, takže jsme tam v noci ubytovávali čety nočních spojů a ráno jsme je budili na ranní spoje. Kromě toho se zde ubytovávali i zájemci z veřejnosti," zavzpomínal Roman Kozák.


Jako jeden z mála znal stav objektu o něco lépe oproti ostatním zastupitelům. „Pamatuji si to ještě z doby, kdy pomalu končilo využití domu, takže tak trochu vím, jak to vypadá. Na druhou stranu rozumím kolegům, kteří tam možná nikdy nebyli, že to chtěli vidět. Ale určitě je to v lepším stavu, než to zvenčí vypadá. Byl by to určitě krásný hostel, je na zváženou, jestli by se tu také uživil," dodal.

České dráhy nabídly v loňském roce k přednostnímu odkoupení městu Volary objekt bývalé ubytovny a jídelny včetně přilehlého pozemku za 535 tisíc korun. Zastupitelé si v prosinci vyžádali prohlídku  objektu zevnitř.
Už v prosinci Roman Kozák při jednání zastupitelů navrhoval přijmout nabídku Českých drah a nemovitost odkoupit. A svůj názor nezměnil. „Jsme pořád pro okamžité odkoupení, otázkou zůstává další využití, ale to bude na zastupitelích. Každopádně tím zachráníme tenhle kout města, pozemek i dům a další rozhodování bude jen na nás. Pokud necháme objekt současnému vlastníkovi, který slibuje převod na někoho jiného, může tu skutečně vzniknout strašidelný zámek, o kterém jsem hovořil již v prosinci," doplnil.


A za svým názorem v otázce koupě si stojí také zastupitel Ivo Rolčík. Na rozdíl od Romana Kozáka, on je ovšem zásadně proti. „Prohlídka objektu mne víceméně změnit názor nepřesvědčila. Pro mé přesvědčení nereagovat na nabídku českých drah mi stačila pouze venkovní obhlídka objektu a také podklady k jednání zastupitelstva týkající se nabízené ceny a především pak ceny za případnou demolici a to vše promítnuto do ceny za stavební parcely," uvedl Ivo Rolčík, kterého prohlídka objektu nepřesvědčila, aby při hlasování zvedl ruku pro odkoupení. „Pokud k hlasování dojde, budu proti odkoupení," potvrdil zastupitel.

Z historie:Historický pohled na objekt hotelu a do jeho inetriéru"Nádražní hotel č. p. 358 byl postaven v roce 1899 zároveň se stavbou volarského nádraží a příjezdem prvního vlaku. Vlastnil ho Karl Weitenthal, po němž hotel nesl i jméno. Klientelu tvořili hosté, kteří do Volar přijížděli vlaky, i železniční personál. Po deseti létech byl hotel dvojnásobně zvětšen přístavbou směrem k městu; stalo se tak v souvislosti s rozšířením sítě šumavských železnic a jejich napojením do Bavorska. Hotel se chlubil svou moderností i slavnostním sálem, jeho majitel pak byl počátkem 20. let zvolen volarským místostarostou. V hotelu se pořádaly i reprezentační akce včetně plesů a představitelé městské honorace zde měli svůj štamgastský stůl. Působivé stromořadí nádražní aleje sahalo až před nádražní hotel a v jeho stínu stál altán s venkovní verandou. Za svůj brala Weitenthalův podnik i česká menšina, než si v roku 1931 v jeho sousedství vystavěla hotel Chata. V roce 1933 kupuje objekt volarský pivovar a mění ho v Pivovarský hotel. Zajistil si tím nejen odbytiště piva, ale i skvělou reklamu. Pivovar přistoupil k další modernizaci budovy a výrazná oblouková okna dodala hotelu na velkorysosti. V roce 1936 byla na východní straně přistavěna garáž. Sloužila ke garážování nákladního auta, jímž volarský pivovar rozvážel sudy. Tyto stavební úpravy prováděla volarská firma Karla Kozeneho, která m. j. stavěla i hotely Chata či Sport. (Roman Kozák)


Mezi zastupiteli, kteří si přišli nabízený objekt prohlédnout, byli i nováčci mezi zastupiteli Radek Šebest a Bohuslav Kub. Oba dva se kloní spíše k odkoupení nemovitosti. „Mně osobně prohlídka objektu v dalším rozhodování pomohla. Nečekal jsem, že to bude uvnitř v tak dobrém stavu, takže zatím jsem pro odkoupení. Pořád je ale před námi rozhodnutí, co pak dál, bude záležet i na nákladech na případnou demolici a podobně, takže za sebe bych byl pro odkoupení s tím, že musíme vědět, jaké by mohly být další kroky," zvažuje Radek Šebest.


I přes nízkou cenu a poměrně dobrý stav objektu nebudou mít zastupitelé jednoduché rozhodování. Potvrdil to i Bohuslav Kub, pro kterého bude složité zvažování v zastupitelstvu premiérou. „Myslím si, že rozhodování o případném využití pro levné ubytování, bude hodně složité, protože musíme mít na paměti i to, že takových krokem bychom hodně zkomplikovali podnikání i privátním ubytovatelům. Proto bych se v případě, že bychom objekt odkoupili, klonil spíše k jinému využití než pro zřízení levného ubytování," uvědomuje si Bohuslav Kub.

Volarští zastupitelé si ve středu 7. ledna 2015 prohlédli bývalou ubytovnu a jídelnu, které nabízejí k odprodeji České dráhy ve Volarech, také zevnitř.
Stav objektu uvnitř byl překvapením i pro starostku Volar Martinu Pospíšilovou. „Byl nad očekávání lepší, než jsem si uměla představit. Na tom se asi shodli všichni zastupitelé, kterých se nás sešlo dvanáct z patnácti. I to považuji za pozitivní přístup. Každopádně nás ale čeká ještě pracovní jednání zastupitelů nejpozději do konce měsíce, kde bychom si měli říct všechny argumenty nejen pro možné odkoupení, ale především dát návrhy na budoucí využití," naznačila další postup starostka.


Koupit nemovitost jen z obav, aby v ní někdo neprovozoval ubytovnu pro nepřizpůsobivé bez toho, aby město mělo jasnou představu, jak s objektem či pozemkem dál naloží, by mohlo přinést víc komplikací, než případného užitku. „Cena je velice příznivá, protože se jedná o poměrně velký pozemek, navíc budova samotná je kompletně připojená na veškeré sítě, to je bezesporu velké plus. Ovšem musíme mít na paměti, že každá mince má dvě strany a město by sice získalo nemovitý majetek, ovšem byla by to další nemovitost a další náklady," podotkla starostka.


V konečném důsledku bude výsledné rozhodnutí na patnácti zastupitelích. Nicméně Martina Pospíšilová připouští i možnost, že by nebylo od věci vyzvat k vyjádření i volarskou veřejnost. „Jako první se musíme sejít na pracovním jednání se zastupiteli, ale určitě by byla cesta podat maximum informací v naše zpravodaji. Je možné, že by pak sami občané přišli s nějakým záměrem na další využití," naznačila Martina Pospíšilová.

Z historie:Historická pohlednice vlakového nádraží a hotelu ve VolarechV roce 1945 zabrala Pivovarský hotel pro své potřeby americká armáda, po jejím odchodu pak Čs. státní dráhy. Nocležna s kantýnou byly pro volarskou stanici pochvalovanou vymožeností (ostatně, i autor těchto řádků strávil první tři měsíce svého volarského pobytu v r. 1988 právě zde, v pokoji č. 1). Prostory budovy č. p. 358 sloužily nejen ubytování, stravování a školením, ale také oslavám Dne železničářů, dětským besídkám i svatebním hostinám. Z balkónu nad vchodem do kantýny byly pronášeny proslovy, neboť prostor mezi nocležnou a staniční budovou sloužil jako shromaždiště a výchozí místo prvomájových průvodů a vojenských přehlídek. Garáž sloužila ke garážování osobních automobilů, místnost v její přepažené severní části pak jako schůzovní místnost pro odboráře a svazáky, přičemž naposledy v ní byla umístěna i staniční knihovna. Garáž byla z důvodu havarijního stavu stržena v létě 2012." (Roman Kozák)


Město v tuto chvíli má navíc několik nevyužitých objektů, které si stejně tak zaslouží pozornost, péči a vhodné využití. „Prázdných objektů v majetku města je ve Volarech docela dost. V sousedství domu, který přestavujeme na dům pro seniory, je vybydlený dům, který v souvislosti s budoucím provozem domu pro seniory bylo potřeba opravit. Samozřejmě musíme řešit budoucí využití objektu, ve kterém je dům s pečovatelskou službou nyní. Pak je tu bývalá škola, nevyužitý sál v bývalé kavárně a diskotéce Monika. Potřebovali bychom opravit kinosál, kde se sice nepromítá, ale využívá se pro koncerty a divadelní představení. Prázdný objekt určený k podnikání máme v bývalých kasárnách, potýkáme se i s využitím a investicemi v objektu sesazovny a tak dále. Tohle všechno budeme muset v zastupitelstvu každý sám za sebe do úvahy a pak teprve rozhodnout, zda přijmeme nabídku Českých drah, nebo ne," podotkla starostka Martina Pospíšilová.


A to je ve hře i další objekt v těsném sousedství bývalé ubytovny. „Nevím, jestli tu informaci zaslechli při prohlídce i ostatní zastupitelé, ale ptala jsem se zástupců Českých drah, jaký mají záměr s dalším objektem, kde byly byty a technické zázemí pro pracovníky železniční stanice. Podle odpovědi by České dráhy měly prodávat i tento objekt, který je navíc o něco menší a v lepším stavu, kde by mohly být i byty," doplnila starostka.