Od té doby doznal ale kostel mnoho viditelných změn jak zvenčí, tak uvnitř. Už příští rok se má otevřít veřejnosti, která se může těšit na opravdový zázrak znovuzrození. Milovníci památek a strakonické historie jsou nadšení, ale je zde jeden člověk, který si v tomto směru zaslouží nejvíce pozornosti – římskokatolický farář Otec Roman Dvořák. „Splněný sen jednoho faráře? Asi ano, ale těch radostí i starostí je více,“ říká duchovní pastýř strakonické farnosti.

Máte radost? Jistě sám znáte dost starých filmů, kde faráři shánějí peníze na opravy kostelů a mají radost z každého haléře a z každé pomoci. A vám se podařilo sehnat hned miliony na opravu kostela sv. Prokopa a rozjet rozsáhlou opravu jednoho z nejvýznamnějších kostelů na Strakonicku.

Pro nás je významný každý kostel, protože každý má svůj originální příběh. Ale máte pravdu, oprava sv. Prokopa byla už opravdu velmi nutná, protože jako kostel je nesmírně cenný jak duchovně, tak architektonicky už jen proto, že je součástí založení Strakonic.

Já přišel do Strakonic v roce 2015, kdy už byl vlak ohledně oprav sv. Prokopa rozjetý. Už tehdy se vědělo, že bude možnost žádat Evropskou unii o peníze na opravy národních kulturních památek. V předchozích letech jsme po etapách opravovali střechu, ale to je vždy na dlouhé lokte. Na biskupství vznikla strategie, ve které bylo vytipováno asi 12 akcí, se kterými jsme se chtěli ucházet o evropské peníze. V době mého nástupu se dělala finální představa celého projektu. V roce 2016 se podávala samotná žádost.

Když se ptáte, jaké jsem měl pocity, tak smíšené. Z jedné strany byla radost, že by se mohlo podařit opravit kostel najednou a ne, jako když vlaštovka lepí hnízdo. Z druhé strany mi bylo jasné, že nastane mnoho starostí s koordinací. A samozřejmě starost sehnat peníze za farnost, i když dotace z EU dělá cca 95 procent uznatelných nákladů.

Zatím ale rekonstrukce pokračuje poměrně plynule.

Od chvíle, kdy začala rekonstrukce, jsou ty pocity mnohem příjemnější. Když už jsou vidět stopy celé snahy, je to opravdu o jiných pocitech. Těch radostnějších.

Jste farář. Modlil jste se tedy za zdárný průběh?

Modlil, určitě. A modlím se průběžně – abychom dobře rozhodli o volbě objektu, abychom vybrali dobrou firmu a modlím se za ty pracovníky, kteří tam pracují. Modlím, se za dobrodince, kteří nám pomáhají a podporují.

To ty anděly poměrně zásobujete.

Ano, to je pravda (smích). Říkal jste, že mám možná blíže k jistým bytostem. Ale stejně tak blízko k nim může mít kdokoliv jiný. Nechtěl bych – a bylo by to určitě snadné – aby stavba byla důležitější než lidé. Každý člověk je vlastně boží chrám.

Kostel sv. Prokopa byl roky zanedbávaný. Ne záměrně. Například proto, církev i město musely investovat do kostela sv. Markéty kvůli porušené statice nebo do opravy střechy sv. Václava. V kontrastu s opraveným hradem byl však stav sv. Prokopa více viditelný. Po opravě už bude celý komplex nádhernou památkou Strakonic. Co Prokop turistům nabídne?

Sv. Prokop nebyl naštěstí v tak kritickém stavu, jako jiné kostely. Jedna z věcí, na kterou se těším, bude jeho větší otevření se veřejnosti. Lidé si budou moci prohlédnout celý kostel, posadit se, meditovat. Bohužel, jsme v Čechách, takže se určitým bezpečnostním opatřením se nevyhneme. Budou k vidění odkryté fresky, zrenovovaný oltář a další krásné věci.

Stane se opravdu duchovním centrem. Kostel sv. Prokopa totiž ukrývá dvě důležité památky. Je to kopie Strakonické Madony, protože originál je uložen v Národní galerii. A zároveň bude k vidění obraz Panny Marie Vítězené, který je spojován s Bílou horou. I to je kopie, kterou si Strakoničtí nechali zhotovit v Římě.

Každopádně chceme, aby kostel byl k dispozici lidem v co nejvíce směrech – jako turistická památka, k náboženským obřadům i kulturním akcím.

Určitě bude čas na další povídání, než bude kostel oficiálně otevřený. Sice jste se snažil držet trochu zpátky, ale během našeho rozhovoru bylo vidět, že oprava kostela sv. Prokopa je tak trochu váš splněný sen.

Asi jako každý farář byl bych moc rád, kdy se podařilo opravit ještě mnoho dalších památek. Ale máte pravdu, je to splněný sen.