Jeden z největších českých výrobců lihovin, jindřichohradecká společnost Fruko-Schulz, věří, že napjaté česko-ruské vztahy negativně neovlivní jeho obchodní vztahy s Ruskem. A to zejména proto, že firma je součástí ruské skupiny Ladoga. Ta vlastní také vinařství ve Španělsku nebo koňakový dům ve Francii.

Pro Fruko-Schulz, s. r. o., je Rusko největším zahraničním odběratelem. Na tamější trh vyváží zhruba 15 procent celkové produkce, což představuje lihoviny v řádu desítek milionů korun. Jedná se zejména o likéry. „Rusové mají zájem hlavně o naše prémiové lihoviny, například Honey Whiskey. To je originální likér s obsahem alkoholu 35 procent, který vyrábíme ze skotské whiskey a českého medu,“ uvedl ředitel Fruko-Schulz Josef Nejedlý.

Jindřichohradecká firma je zase výhradním zástupcem Ladogy pro trh EU. „Spolupráce je oboustranně výhodná. Přestože panují obavy o budoucnost obchodu mezi Českem a Ruskem, věřím, že pro nás se nic nezmění,“ řekl Josef Nejedlý.

Brisk v Rusku vyrábí svíčky

Majitel táborského Brisku Mojmír Čapka se dopadů současného dění na export do Ruska neobává. „Doufám, že k tomu nemáme důvod. Jsem přesvědčený, že by to na nás nemělo mít žádný vliv. V ruském městě Toljatti máme továrnu na výrobu svíček, která je dodává přímo do AvtoVazu. Což je rusko-francouzsko-japonská firma, jedna z největších v Rusku, která vyrábí automobily. Kromě svíček jim dodáváme také snímače. Jsme nominováni na výrobu určitého typu motorů a nedovedu si představit, že by kvůli nám zastavili výrobu,“ zdůvodnil svůj názor Mojmír Čapka.

Obavy v Jihostroji

Téměř dvacet let exportuje do Ruska akciová společnost Jihostroj Velešín. Současnou situaci vedení firmy sleduje s obavami. „Vůbec se nám to nelíbí,“ potvrdil ředitel pro strategii a marketing Hynek Walner. „Současná úroveň vztahů mezi ČR a Ruskou federací nemá v moderní historii České republiky obdoby a unáhlené reakce jsou zřejmé na obou stranách. Myslím si, že Česká republika z toho nevyjde obchodně jako vítěz,“ poznamenal.

Objem přímého exportu Jihostroje do Ruska představuje přibližně dvacet procent jeho celkového exportu. „Je ale potřeba si dobře uvědomit, že také nemalá část našich výrobků dodávaných našim tuzemským zákazníkům putuje v podobě finálních výrobků do Ruska jako do cílové destinace,“ připomíná Hynek Walner. „Takže záporné multiplikační dopady budou určitě citelné pro celý průmysl. Každý, kdo podnikal v Rusku, ví, že vybudovat vztahy je na roky usilovné práce, a nyní je vidět, že řada českých firem ztratí své pozice v Rusku v řádu měsíců.“

Navíc Jihostroj Velešín má v Rusku montážní závod na produkci hydraulických zubových čerpadel. „Z prostého důvodu: lokalizace výroby a větší blízkost k zákazníkům,“ vysvětluje ředitel. „Zda to bude v nynější krizi vztahů pozitivum nebo negativum, nelze v současné napjaté době vyhodnotit. Je potřeba dát věcem čas a racionálně a s chladnou hlavou jednat z obou stran. Mimochodem máme zprávy o tom, že bylo uzavřeno obchodní oddělení české ambasády v Moskvě, to rozhodně není nic, co by si český průmysl přál,“ uzavřel Hynek Walner.

Byla by to katastrofa

Akciová společnost ČZ, která ve Strakonicích vyrábí především komponenty pro automobilový průmysl, vyváží do Ruska hlavně turbodmychadla. Podle mluvčího společnosti Jana Pěnkavy by narušení obchodních vztahů s touto zemí představovalo pro společnost katastrofu. „Dáváme práci tisícovce lidí. Kdyby došlo k zastavení nebo omezení obchodu, okamžitě toho využije konkurence z Číny nebo samotného Ruska,“ říká Jan Pěnkava. Obchodování s Ruskem znamená podle něj i jistotu dobrých cen a pravidelného placení. „Věříme, že nás naši politici do žádného problému nedostanou,“ dodává.

Závěry jsou předčasné

Některé společnosti zatím vyčkávají, jak se bude situace vyvíjet. „Situaci sledujeme, ale zatím se k tomu nechceme vyjadřovat,“ uvedl za budějovického výrobce školních a kancelářských potřeb KOH-I-NOOR HARDTMUTH mluvčí Jan Kubát.

Podobně zdrženlivý je i komentář Budějovického Budvaru. „V tuto chvíli je zatím velmi předčasné dělat jakékoliv závěry. Do Ruska vyváží Budvar zhruba deset procent z celkového objemu exportu,“ konstatovala PR manažerka pivovaru Markéta Ježková.

Výrobce obráběcích strojů, CNC strojů a soustruhů Kovosvit MAS vlastní od loňského roku společnost Andži, ve které má stoprocentní podíl Tatiana Kuranova z Ruska. Předseda představenstva Daniel Kurucz věří, že politika bude respektovat privátní vlastnictví. Společnost ze Sezimova Ústí na Táborsku již dříve oznámila, že má v Rusku zakázky za zhruba 400 milionů korun.