Ředitel personálního úseku nemocnice Milan Voldřich upřesnil, že vloni do největšího zdravotnického zařízení v kraji nastoupilo 59 nových lékařů, což představuje rekordní počet v rámci jednoho roku. „Odchody lékařů jsou poloviční, přičemž toto číslo se posledních pět let výrazně nemění,“ řekl. Jeho slova doplnila Monika Kyselová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a hlavní sestra Nemocnice České Budějovice. V kategorii středního zdravotnického personálu nastoupilo dle jejích slov 142 pracovníků, nejvíce za posledních deset let. „I po odečtení odchodů těchto zaměstnanců je přírůstek nejvyšší od roku 2010.“

Motivací v budějovické nemocnici může být pro zaměstnance finanční ohodnocení. Podle slov mluvčí budějovické nemocnice Ivy Novákové je průměrná mzda včetně odměn a přesčasů 96 839 korun u lékařů a 44 726 korun u středního zdravotnického personálu . Náborové příspěvky jsou v českobudějovické nemocnici pro lékaře a sestry letos stejné jako vloni, ale nastane změna. „Vzhledem k příchodu velkého množství zaměst᠆nanců budeme výčet oddělení s náborovými příspěvky redukovat,“ upřesnila mluvčí.

Člen představenstva holdingu Jihočeské nemocnice Michal Čarvaš sdělil, že ve zdravotnických zařízeních na jihu Čech jsou stavy takové, aby nebylo nutné uzavřít žádné oddělení a bylo možné plnit minimální personální počty dané vyhláškou.

Do Budějovic přišel neurolog díky přítelkyni

Rostislav Hrubý, neurolog z českobudějovické nemocnice.Zdroj: Archiv lékařeNováčkem českobudějovické nemocnice je Rostislav Hrubý, lékař neurologického oddělení v předatestační přípravě. Na pracovišti i v krajském městě je spokojený.

Jak jste se dostal do Českých Budějovic? Vybíral jste si zaměstnání podle lokality, nebo podle jiného hlediska?
O svém budoucím zaměstnání jsem začal vážněji uvažovat někdy v průběhu pátého ročníku studia. Rozhodoval jsem se společně se svojí přítelkyní mezi Plzní, kde jsme studovali, a Českými Budějovicemi, odkud pochází přítelkyně. V českobudějovické nemocnici tou dobou sháněli lékaře na oddělení neurologie, která mě jako předmět zaujala už na fakultě a chtěl jsem se jí věnovat i v budoucnu. Koncem pátého ročníku jsem si tedy domluvil s panem primářem Ostrým dvoutýdenní stáž na neurologii, abych si udělal trochu představu o tom, jak ta práce vypadá. Byl jsem celkově spokojen s přístupem nemocnice, kolektivem na oddělení a pracovními podmínkami. Domluvili jsme se, že po zdárném ukončení studia nastoupím, a tak se také stalo. Přítelkyně si jakožto zubařka našla práci relativně snadno, a tak nám nic nebránilo v tom začít novou etapu života zde.

Jak jste vyřešil bydlení? Usadil jste se tu s celou rodinou?
Nemocnice nám s přítelkyní poskytla byt na jejich ubytovně, což naši situaci ze začátku značně ulehčilo. A jelikož děti ještě neplánujeme, máme na chvíli vystaráno.

Co vás ve městě drží kromě práce?
Nejvíc asi moje milovaná budoucí tchyně, která by těžko nesla, kdybychom bydleli někde daleko. Tímto ji zdravím.

Překvapilo vás tu něco mile, nebo naopak nemile?
Mile mě překvapila česnečka na Kleti, která mě zajisté do budoucna motivuje znovu zdolat tuto budějovickou dominantu. Dále to, že tu vybudovali mezinárodní letiště. Nemile pak, že si odtud komerčními aerolinkami na dovolenou asi dlouhou dobu nezaletím.

Jsou podle vás lékaři v Česku dostatečně ohodnoceni?
Já osobně si nemohu nijak stěžovat. Máme pravděpodobně lepší podmínky než generace lékařů před námi. Pořád je to ale profese, která s sebou nese velkou míru odpovědnosti a je zapotřebí se neustále vzdělávat. Zájemců o studium na lékařských fakultách je naštěstí pořád dost, protože medicína stále platí za prestižní obor. Bude to ale stačit na to, aby to motivovalo ty nejlepší středoškolské studenty, když uplatnění v technických oborech je bezesporu lepší? Jedna věc je kvantita absolventů a druhá jejich kvalita. A není pro schopného mladého člověka s dobrou znalostí jazyků a bez vazeb na rodný kraj výhodnější jít za prací někam, kde si vydělá násobek toho, co tady?

Uvažoval jste i vy o práci v zahraničí?
Uvažoval a stále uvažuji. Ale spíš jen formou stáže či krátkodobě. Vždy mě to táhlo ven. Během studií jsem byl dvakrát na zahraničním studijním pobytu Erasmus. Poprvé ve třeťáku v maďarském Debrecenu a poté v páťáku v rakouském Innsbrucku. Mezitím sem absolvoval ještě měsíční stáže v Turecku a Izraeli.