Jana VandlíčkováSotva noční teploty začaly přát posezení pod širou oblohou, v Prachaticích přibývá stížností těch, kteří se ukládají ke spánku, a rozjařená společnost na předzahrádkách či hlasité hovory kuřáků, jež nikotinový doping před hospůdkou při teplých letních večerech prodlužují, ruší zasloužený oddech při otevřeném okně.

Výzva pro provozovatele restaurací nejen v centru, aby své hosty upozornili, že hlasité výlevy „po desáté“ nejsou v ulicích žádoucí, je ze strany radnice i městských strážníků naprosto logická. Očekávání, že se hospodským podaří zajistit noční klid, když jejich host začne vyřvávat na druhém konci náměstí, reálné není. Čas od času každý Prachatičák pod svými okny slyší, že soused o dva baráky dál se v dobré náladě vracel v noci z baru.

Noční klid v celých Prachaticích je stanovený od deseti večer do šesti ráno. Zajímavé proto je, že hlasitá hudba z víkendových večírků mimo centrum nevadí, i když se nese dlouho po půlnoci přes polovinu města, a skupinka lidí hlasitě diskutujících „o nesmrtelnosti chrousta“ v centru dokáže rychlostí blesku zdvihnout prst s výhrůžkou, že otevírací doba hospod a barů může být vyhláškou upravena. Větší účinek by rozhodně měl policista, při jehož noční obchůzce v ulicích i největší křikloun rychle zmlkne.