Ta letošní nesla název „Na krásné Šumavě, aneb po stopách života našich předků".


Jak prozradila prachatická katechetka Lenka Hanžlová, dětské vikariátní poutě se konají každoročně již od poloviny devadesátých let a hlavním cílem je být spolu. V Lenoře samozřejmě nemohlo chybět pečení chleba, návštěva sklářského muzea či možnost osobně si vyzkoušet sklářské řemeslo. Nicméně se dostalo i na kamenictví, kovářství, keramiku a další dovednosti našich předků a nechyběly ani hry a soutěže.


„Bylo to moc super, i když pršelo, bylo víc času naučit se nové věci," prohlásily například Erika a Saša. A babička Jana se zase rozplývala nad česnekovými plackami z obecní pece. „Měla jsem plné ruce práce, ale stačila jsem některým dětem povědět, proč se peče „obřadní pečivo" a proč ho po celý rok naši předkové pekli, na Velikonoce bochánek, na Vánoce vánočku a dnes například ještěrku – symbol štěstí," dodala Růženka Vinciková.

Na závěr se malí i velcí poutníci přesunuli do sousední Horní Vltavice, kde pouť uzavřela Mše svatá.

JAROSLAV PULKRÁBEK