Přestože Hluboká nad Vltavou patří se svým zámkem mezi nejatraktivnější turistické lokality jižních Čech, město postupně upravuje další významnou historickou památku Českobudějovicka – Karlův Hrádek nad vltavským údolím u nedalekého Purkarce. Budoucnost Karlova hrádku přitom závisí na spolupráci několika hlavních partnerů, kteří se budou významnou měrou podílet na konzervaci památky, díky které bude možné objekt plně otevřít veřejnosti.

Před časem byl objekt zpřístupněn mimo jiné díky Lesům České republiky například novým mostem, několik posledních let zde trvají rozsáhlé výzkumy a opravy. Karlův Hrádek je jediným takto dochovaným objektem, který je spojen se jménem Karla IV., jímž byl založen. Mělo zde vzniknout i městečko, jako další opěrný bod krále na cestě podél Vltavy i kvůli tehdejší plavbě po řece. Plány se ale nepodařilo naplnit a již za Václava IV. začal Karlův Hrádek pustnout. Dodnes se ale dochovaly části s jasnými stopami vrcholné gotiky, například v severní části zříceniny.

Významnou roli při obnově památky sehraje především Jihočeská univerzita, Národní památkový ústav, Lesy České republiky, spolek pro handicapované vozíčkáře Aktivně s vozíkem z. s., Nadace ČEZ a Jihočeský kraj. Hlavním koordinátorem je zájmový spolek Karlův Hrádek z. s., jehož prioritním členem je město Hluboká nad Vltavou.

Spolupráce hlavních partnerů je nutná především v etapě, kdy se musí hradní zřícenina zakonzervovat, aby vlivem eroze nedocházelo v další devastaci a objekt byl bezpečný i pro návštěvníky. „Letos zahajujeme už třetí etapu celkové konzervace zříceniny, navazující na práce realizované v roce 2019 a 2020 a zahrnující dalších několik úseků zdiva,“ uvedl k aktuální situaci Václav Hájek z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

„Celkově pozitivní výsledek konzervace zdí je dílem příkladné spolupráce a shody zástupců památkové péče, uvědomělého vlastníka, zkušeného projektanta, zručného zhotovitele a dalších zainteresovaných účastníků, kteří od začátku směřovali ke společnému cíli, a u nichž bylo po celou dobu procesu patrno nadstandardní nasazení a osobní zaujetí,“ zdůraznil Hájek. Romantickou atmosféru místa podle něho podtrhuje i to, že Karlův Hrádek měl to štěstí, že na rozdíl od mnoha jiných hradních zřícenin unikl pozornosti trendu praktikovanému v 60.–80. letech minulého století, kdy se památky nešťastně v rámci rozsáhlých „sanací“ poměrně dost necitlivě rekonstruovaly za masivního použití cementu a betonu.

Význam památky ocenil i profesor Rudolf Krajíc z Archeologického ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který má jako vedoucí projektu hlavní podíl na dokumentaci a průzkumu Karlova Hrádku „V letošním roce plánujeme další archeologický výzkum v rámci praxe našich studentů na podzim,“ řekl před časem profesor Krajíc.

Archeologové, historici, geodeti a geofyzici odhalují tajemství Karlova Hrádku také díky Nadaci ČEZ. „Naším posláním je podpora neziskových projektů, které vedou ke zkvalitnění života občanů, pomoci potřebným a ohroženým, k podpoře výzkumu, či uchování a ochraně našeho historického a kulturního dědictví. Výzkum a záchrana Karlova Hrádku mezi takové projekty rozhodně patří. Nejen proto, že je poměrně blízko k elektrárně Temelín, ale i s ohledem na jeho historický a turistický význam. Výsledky samotného výzkumu a záchranných prací jsou skvělé, jsme rádi, že se na něm podílejí odborníci, těšíme se na další unikátní objevy a věříme, že realizace tohoto projektu přivede na Karlův Hrádek tisíce spokojených návštěvníků,“ uvedl člen správní rady Nadace ČEZ František Lust.

„Pod záštitou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Města Hluboká nad Vltavou se daří s využitím nejmodernějších technologií 21. století znovuobjevovat výjimečnou středověkou památku i dávno zapomenuté příběhy. Z mlhavého oparu zapomnění nám technologie pomalu přináší informace o tom, jak hrad v době největší slávy vypadal, jak se na něm žilo, jak zanikl a co zde bylo před tím, než ho lidé postavili,“ uvedl Jiří Šindelář, geofyzik z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.

Odborníci k tomu používají speciální soubor metod a technických zařízení, které v minulých letech úspěšně aplikovali při průzkumu a dokumentaci nejvýznamnějších památek v České republice (České korunovační klenoty, Relikviář sv. Maura, Závišův kříž, Pražský hrad) i ve světě (katedrála Notre-Dame v Paříži, katedrála v Talinu v Arménii, Herodium, Izrael). Tyto metody umožňují i bez kopání nahlížet na to, co je ukryto našim zrakům v podzemí. Jsou to ty samé metody, které výzkumný tým z Karlova Hrádku v minulých letech úspěšně použil při hledání bájné hrobky Rožmberků ve Vyšším Brodě, neznámého trezoru kláštera v Milevsku a v Želivě i při lokalizaci původní hrobky, kterou si pro sebe a svou rodinu na Pražském hradě budoval císař Karel IV.

Spolupráci s hlubockou radnicí v loňském roce podepsaly i Lesy České republiky. „Spolupráce je potřebná a nutná, protože město památku vlastní a podnik zase spravuje pozemky v její bezprostřední blízkosti, včetně přístupových cest. Budeme tedy společně řešit například bezbariérový přístup k Hrádku pro občany se zdravotním hendikepem, lokalitu využijeme k výuce při lesnickém vzdělávání a spolupracovat budeme také třeba na propagaci této památky,“ uvedl Miroslav Zušťák z Lesní správy Lesů České republiky v Hluboké nad Vltavou.

Přestože původní historické cesty jsou už dnes bez náletových dřevin a je možné po nich pohodlně dojít až ke zřícenině, hlubocká radnice klade důraz na svůj koncept bezbariérovosti, aby byla památka přístupná i handicapovaným lidem na vozíčcích, kteří se denně setkávají s nepřekonatelnými bariérami. Jak upozornila Lucie Jozová z městského úřadu, odbor ekonomický a správy majetku, vychází přitom město z přímých konzultací s vozíčkáři a odborníky, kteří se vyjadřují ke každému detailu už v počátcích realizací jednotlivých projektů.

„Naší rolí je řešení bezbariérovosti Karlova Hrádku. Nehodláme pouze přenášet a aplikovat normy a vyhlášky, ale využijeme všechny osobní zkušenosti a ze šuplíků vytáhneme nápady, pro které jsme zatím nenašli podporu. Věříme, že se nám společně podaří vytvořit prostor, ve kterém dojde díky maximálnímu možnému vyrovnání podmínek k propojení světů lidí s hendikepem s ostatní veřejností,“ uvedl konzultant pro bezbariérovost Ivan Nestával ze zájmového spolku Aktivně s vozíkem.

Karlův Hrádek je snadno dostupný i po cyklostezce na levém břehu Vltavy vedoucí z Českých Budějovic přes Hlubokou až do Purkakce. Pod zříceninou je v provozu vloni otevřené přístavní molo, kde v sezoně kotví i lodě pravidelné dopravy z krajského města. „Vedle toho, že hlavně rozšiřujeme využití celé lokality Karlova Hrádku pro turisty, myslíme samozřejmě i na obyvatele Hluboké a okolních obcí, kteří zde najdou další místo pro odpočinek a relaxaci,“ uvedl za zájmový spolek Karlův Hrádek z. s. hlubocký radní Jindřich Soukal.

„Unikátní prostředí hradní zříceniny budeme využívat i k pořádání různých koncertů a divadelních představení pod širým nebem, kvůli kterým jsme umístili na nádvoří i menší pódium,“ plánuje radní Soukal a dodává, že v rámci pilotních projektů se už několik podobných akcí uskutečnilo. „Několik divadelních představení jsme uvedli už loni a začali jsme pořádat prohlídky památky pro školy spojené s odborným výkladem,“ popisuje Soukal. „Děkujeme Jihočeskému kraji, který v rámci svých programových dotací letos přispěje na kulturní program a zážitkový okruh, který chystáme vybudovat na vnějším valu kolem Hrádku“, doplnil.

Rekonstrukce Karlova Hrádku, kterou organizuje přímo město Hluboká nad Vltavou, je poměrně náročná záležitost. Radnice k tomu účelu využívá různých dotací vypsaných například Jihočeským krajem či Ministerstvem kultury ČR. „Památka by měla přinést zisky i místním. Turisté Hlubokou dosud většinou jen projedou a nám jde o to, aby se v budoucnu v regionu zdrželi déle a využili celou řadu možností ubytování v Hluboké nad Vltavou a jejím okolí,“ dodal radní Jindřich Soukal.

Spolek Karlův Hrádek navázal také úzkou spolupráci s muzeem lesnictví, myslivosti a rybářství NZM Ohrada. Letošní zahájení sezóny na Karlově Hrádku se nese právě na téma „Les a lov“. „Chceme dlouhodobě se spolkem Karlův Hrádek a městem Hluboká spolupracovat na oživení této jedinečné památky. Jsme muzeem lesnictví, myslivosti a rybářství a umíme návštěvníkům Karlova Hrádku vhodně zprostředkovat poznání a poučení z našich bohatých historických pramenů a sbírek. A tím navázat na jeden z často uváděných důvodů vzniku Karlova Hrádku – tedy lov, lesy i založení hlubockých obor“, uvedl ředitel pobočky Národního zemědělského muzea na Ohradě Ing. Jiří Houdek.