S hledáním hub pomůže také model, který představil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ten předpovídá pravděpodobnost růstu hub. Pracuje na něm s odborníky z České mykologické společnosti.

Ideální je, když má někdo to štěstí a houby sbírá rovnou na zahradě u domu. Jiný zase vyrazí, ale nikdy nic nenajde, ale kratší či delší procházka jarní přírodou zase nikdy není na škodu.

První hřib 2023.
Rostou. První hřib vystrčil klobouk v centru šumavských Stachů

Jak ČHMÚ uvedl, mapa vyjadřuje vhodnost vláhových podmínek pro růst hub. „Základem výpočtu je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích třiceti dnech v kombinaci s průměrnými teplotami posledních sedmi dní,“ upřesnili pracovníci ústavu.

BOX: Jak mapa vzniká?
Zásadním kritériem pro tvorbu mapy je hodnota API30 (index předchozích srážek), což je veličina posuzující nasycenost půdy, založená na sumaci denních úhrnů srážek za sledované období (30 dní) s klesající vahou směrem do minulosti (čím vyšší hodnota, tím vyšší nasycení půdy vodou a tedy „potenciál růstu hub“). Hodnota API30 je korigována koeficientem vycházejícím z průměrné teploty v posledních sedmi dnech, jelikož v nejteplejších měsících je potenciál výparu spadlých srážek výrazně vyšší. Stejný úhrn srážek je proto méně “efektivní” pro růst hub například v září než v červnu. Výsledek modelu je dále korigován sezónním koeficientem, který vyjadřuje rozdíly v početnosti mykorhizních hub během kalendářního roku. (Zdroj: ČHMÚ)

Ústav dodává, že obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích (cca 10 dní po nich) a následném teplém (nikoli však horkém) počasí, nejvíce v rozmezí července a září.