Jak jste se k malování dostal a kde jste sbíral své zkušenosti?

Hrát si a kreslit si je přirozeností každého dítěte. A když mi donesli barevné pastelky, tak jsem s tím nedal pokoj, dokud jsem se docela nezprofesionalizoval. Mnoho řemeslných zkušeností jsem pobral již na středních výtvarných školách, ale tou rozhodující byl určitě profesor Jiří Načeradský na Fakultě výtvarných umění v Brně. Tvorba je proces dost živý, nepřestávající a intenzivní. Zkušenosti sbírám stále a všude.

Jak jste se dostal k tématu vody?

Voda je spíše určitým výsekem krajinomalby, ke které tíhnu od dětství. Zpravidla nevíte, proč vás dané téma přitahuje. Ve vizuální podobě je voda prolínáním harmonických, horizontálních a vertikálních linií. Harmonií v obraze je pochopitelně to, co mne zajímá. Dalším důležitým rozměrem je analyzování inspirace jako psychologického poselství. Abstrahováním jsem se dostal k analogii vody jako hlubiny prostoru vědomí. Je–li člověk inspirován, otevírá se jeho nitro. Je na vás, jestli vstoupíte. Malba je v tu chvíli meditací, poznáváním pravidel se osvobozujete. To je cesta dovnitř bytosti k pochopení duchovního základu světa a toho, jak co funguje.

Čím je výjimečné téma kachen?

Nemyslím si, že by to téma bylo něčím výjimečné. Jen zde uplatňuji jiný rozměr duše a grotesknější přístup. Oproti introvertnější abstrakci je to naopak zaměření ven k samotné malbě, ke klasickým problémům řešení prostoru, budování hmot a podobně. Kachny jsou nový motiv, který oproti jednolitějším hladinám vod nabízejí větší malířské a intelektuální vyžití. Takové osvěžení si dovedností. Je to u mne spíše o tom, že si zamaluji, vyzkouším si nové postupy, barvy, technologie a k tomu všemu se v ateliéru neskutečně bavím. Jsem rád, když se něco z toho přenáší na diváky. Komunikativnost a mnohovrstevnatost je důležitá.


Nejčastěji se ve vašich malbách objevuje olejomalba. Jakých jiných technik užíváte?


Co se malby týče, tak převážně pracuji s olejem pro široké malířské možnosti, které nabízí. Ale vnímavý divák z toho, jak této techniky používám, pochopí, že mám i bohaté zkušenosti s akvarelem a temperou. Občas ale použiji jako podmalbu temperu nebo akryl. Někdy sáhnu i po spreji.

Jaký je váš vztah k Jižním Čechám, potažmo Prachaticím?

V Jižních Čechách se cítím velice dobře, jezdím sem od dětství. Poslední roky pomáhám s opravou Kestřanských tvrzí. V Jižních Čechách je úžasné architektonické dědictví, které nádherně souzní s krajinou. To jen trochu citlivého člověka musí oslovit. Prachatice jsou nádherné město, byl jsem tu mnohokrát. Můj vztah k nim teď posiluje jedna sympatická rodina, které si vážím. Poznávám tu ale mnoho dalších krásných lidí. Všeobecně mě těší, že si Jihočeši váží svého přírodního a historického prostředí. To není jen dědictví, ale velká část nás samých.