Kanada už nějakou dobu patřila na seznam zemí, které jsem chtěl dříve nebo později navštívit. A jak už to bývá, důvody, proč jsem skončil právě v Kanadě, vyplynuly tak nějak samy. Původně jsem měl vybraných několik zemí, mimo jiné také Nový Zéland nebo Austrálii, kde jsem ještě nebyl a kam bych se chtěl jet podívat a zároveň pracovat. Šlo především o anglicky mluvící země. A jelikož USA a Velkou Británii jsem již navštívil, víza na Nový Zéland jsem si nestihl vyřídit a Austrálie je ze všech zemí nejdál, zbyla z hlavních kandidátů Kanada. Do Kanady jsem se vydal v rámci Working Holiday – Experience Canada (Pracovní prázdniny – Zažij Kanadu), co je jednoduše řečeno program pro mladé lidi, který nabízí jedinečnou možnost získat pracovní víza na dobu jednoho roku.

Ještě před odjezdem jsem věděl, že se během roku nebudu vracet zpátky do Čech a nechtěl jsem zmeškat dvoje důležité volby. První kroky proto směřovaly na Městský úřad v Prachaticích k Evě Kuttenbergové.

Tam jsem se informoval, jaké jsou možnosti volit ze zahraničí a co pro to mám udělat. Ve zkratce jsem měl dvě možnosti: vyřídit si voličský průkaz, který by platil pouze na jedny nejbližší volby, což byly v mém případě ty parlamentní, nebo se nechat zapsat do zvláštního seznamu voliců v dané zemi a městě. Rozhodl jsem se pro druhou možnost, které mi umožnila zúčastnit se obojích voleb bez výjimky.

Pražský hrad.
Jihočeši hodnotí výsledky voleb

Poté, co jsem se trochu rozkoukal a zabydlel v Torontu, vzal jsem cestovní pas, nájemní smlouvu a vydal se na Generální konzulát ČR, kde jsem požádal o zapsání do zvláštního seznamu voličů. Stačilo vyplnit krátkou žádost a za patnáct minut jsem odcházel s vědomím, že se můžu voleb jak do parlamentu, tak prezidenstkých oficiálně účastnit.

Mohli bychom vést dlouhou debatu o tom, proč lidé mají či nemají k volbám chodit, jaký to má význam a jaké jsou potom důsledky jednoho či druhého počínání. Já osobně volit chodím, a to ze dvou důvodů:
Jsem zodpovědný člověk a rád využívám práva svobodně vyjádřit své názory. Za druhé nemusím si následně stěžovat, že svou pasivitou nahrávám kandidátům/stranám, se kterými se názorově neshoduji.
Proto jsme se s kamarádem a spolupracovníkem Matějem rozhodli i tentokrát k volbám jít a využít jedinečnou možnost vyjádřit svůj názor. Nesouhlasíme s tím, jakým směrem se ubírá naše země a záleží nám na tom, aby se tento směr pokud možno co nejdříve změnil. Účast na prezidetských volbách bylo to jediné, co jsme na více než 6.5 tisíce kilometrovou vzdálenost mohli udělat. Koho konkrétně jsem já a můj kolega v prvním kole těchto voleb podpořil si necháme pro sebe. Avšak je jasné, že stávající pan prezident to nebyl.

Sčítací středisko ve Sportovní hale.
Volební střípky: výsledky hlasování v kraji zpracovávalo 205 lidí