Pane faráři, jak se dotkne covid a lockdown Velikonoc?

Ta otázka mé z mého pohledu dvě roviny. Ta hlavní je, že se jich to nedotkne vůbec, protože to, co si jako křesťané připomínáme, tedy Kristovu smrt na kříži a zmrtvýchvstání, je realitou, která se ani současnou situací nemění. To, co je ale především obsahem vaší otázky je, jak budeme Velikonoce letos prožívat. A tam je pravdou, že se musíme řídit nařízeními vlády. Oproti loňskému roku se mohou věřící účastnit obřadů, nicméně v omezeném množství, takže se ne všichni dostanou na bohoslužby do kostelů v každý den. Můžeme obsadit maximálně 10 procent mít k sezení v kostele, takže prosím, aby si zájemci vybrali jednu až dvě bohoslužby během svátků. V kostelích menších obcí je možnost účasti snazší.

Pomůže nějak církev lidem, kteří se chtěli sejít v kostele a podobně?

Především během svátků budou otevřené mnohé kostely pro soukromou modlitbu. Ve Strakonicích u sv. Markéty konkrétně na Velký pátek od 9 do 12 hodin, na Bílou sobotu mezi devátou a šestnáctou hodinou. Na internetu je možné taktéž sledovat přenosy bohoslužeb z různých míst. Na základě vyjádření vatikánských úřadů se upřednostňuje nikoli množit přenosy, ale přenášet bohoslužby především z míst, kde jsou biskupové, u nás z Českých Budějovic. Výbornou službu nejen během Velikonoc nabízí TV NOE a Radio Proglas.

Velikonoce jsou zmrtvýchvstáním Ježíše Krista největším křesťanským svátkem. Jejich význam je nepopiratelný. Ale může mít letos i jiný význam? Mohou oslavy Velikonoc zafungovat i jako rozbuška nespokojenosti mnoha lidí s přístupem vlády?

Nemám dojem, že by církevní svátky v naší společnosti měly až takovou moc nebo význam. Vnitřně určitě mají velký obsah, hodnotu a energii, ale ve většinovém vnímaní zůstáváme velice na povrchu. Chápu, že lidé jsou restrikcemi unaveni, můžeme nesouhlasit s některými postupy. Nesmíme ale také zapomenout na zodpovědnost a ohled na druhé – vždyť některé ohrožené skupiny naopak s obavami sledují, jak lehkomyslně někteří lidé nejen porušují opatření, ale především ohrožují ty, kdo jsou křehcí. V tomto smyslu by se pak mohlo stát, že určité projevy nespokojenosti by byly zároveň projevem sobectví a neschopnosti vnímat bližního – a to by bylo proti poselství Velikonoc, ne-li jejich zneužitím. Ale jelikož jsem řekl, že ve společnosti nerezonuje pouze křesťanský rozměr Velikonoc, pak pro některé by volné sváteční dny takovou rozbuškou být mohly…

Jak by podle vás měli lidé Velikonoce chápat?

Přál bych každému, aby objevil, že Ježíš ukázal svou lásku k člověku do krajnosti. Je ochoten obětovat svůj život. Nabízí cestu ze stínu utrpení a smrti. A tato témata se nás každý rok týkají aktuálně a originálně, jak jen jsou originální naše zkušenosti od loňských Velikonoc. Světlo vzkříšení přináší pohled vítězství života nad tím, co člověka otravuje, trápí, bolí. Nemusíme propadat neřešitelnosti, protože Ježíš ukázal moc vyřešit i to nejzazší, totiž smrt.

Vy, jako farář, vnímáte Velikonoce letos jinak, než v jiných letech?

Jsem rád, že můžeme prožívat svátky alespoň po malých skupinách. Nicméně mě mrzí, že to zdaleka neodpovídá radosti, kterou bychom chtěli vyjadřovat – shromážděním, zpěvem, setkáváním apod. Každoročně se raduji, ze křtu, který přijímají dospělí, to je vždy jedinečné. Aktuálně si uvědomuji některé souvislosti – když rozjímám o Ježíšovi, který dává sám sebe k dispozici a vyjadřuje to službou, modlím se za zdravotníky, lidi v sociálních službách a mnohé, kdo nasazují své síly v boji s pandemií. Když rozjímám o Ježíšově utrpení a snášení bezmoci, myslím, na nemocné (nejen covidem, ale i nemocemi, které někdy pro covid přehlížíme). Když rozjímám o Marii pod Kristovým křížem, vyprošuji sílu a naději těm, kdo jsou zasaženi smrtí někoho z blízkých. Když vidím Ježíšovu smrt, modlím se za věčný život pro zemřelé. Když vnímám kajícího se lotra a vojáka vyznávajícího víru v Krista, prosím za víru pro každého člověka. Když vnímám radost i rozechvění apoštolů, kteří vidí Vzkříšeného, prosím pro všechny o povzbuzení, abychom i druhým byli posilou. A raduji se, že na to budu mít celé Velikonoce.