Podle Jana Dvořáka, mluvčího Správy NP Šumava, se nyní zvažují všechny možné varianty, jaký bude osud jelena. "V tuto chvíli je jelen s celým stádem v areálu výběhu, který zůstane dočasně pro veřejnost uzavřen. Samozřejmě se zvažují všechny možnosti, které zahrnují jak převoz jelena do jiného zařízení Správy, prodej, ale bohužel také jeho usmrcení jako krajní možnosti," shrnul Jan Dvořák.



Připustil současně i to, že aktuálně Správa parku nedisponuje vhodnou obůrkou, do které by mohl být jelen z Kvildy přemístěn. "Všechny varianty jsou nicméně ve hře, rozhodnuto není definitivně nic. Ať už ale bude rozhodnuto o jakékoli z možných variant, bude to v souladu s platnou legislativou," doplnil.

O iniciativě, která se po zveřejnění informace o napadení návštěvníka jelenem objevila a rozšířila po sociálních sítích, mluvčí Správy ví. "Jsou snad dokonce dvě a zájmu veřejnosti rozumím a chápu jej. Nicméně i návrh jelena prodat má svůj zákonný postup. Jsme státní organizací a proto se na nás vztahují v podobných případech zákonné předpisy. Na jelena by v tomto případě bylo nahlíženo jako na jakýkoli jiný majetek státu, který lze prodat za jasně daných podmínek," upozornil Jan Dvořák.



Incident, který se v jelenáriu stal začátkem února, nebyl jediný. "Ano, to video z prosince loňského roku jsem viděl, ale nikdo z našich pracovníků o tomto incidentu nebyl přímo informován. Každopádně z videa je patrné, že jelen ztratil svou přirozenou plachost a přítomnost lidí vyhledává sám. Jeden člověk na vidu před jelenem ustupoval, druhý stál mimo stezku, ale přesto za ním jelen šel. Změna chování byla postupná a odráží také přístup návštěvníků jelenária, kteří jelena hladili, krmili a fotili se s ním. Ostatní kusy ve stádu se takto nechovají," dodal Jan Dvořák s tím, že chování tohoto konkrétního kusu může být s postupem času více neodbytné a nevyzpytatelné.

Jak mluvčí Správy uvedl, jelenárium zůstane pro veřejnost uzavřeno do doby, než bude rozhodnuto o dalším osudu jelena. Což bude minimálně čtrnáct dnů. "Až bude rozhodnuto a tento jelen ve výběhu nebude, znovu se jelenárium zpřístupní pro veřejnost. Nicméně do výběhu bude možno vstoupit pouze v upraveném režimu s doprovodem a v počtem omezených skupinách. Uvažuje se rovněž o technickém řešení, které by částečně omezilo pohyb zvěře a návštěvníků uvnitř výběhu," doplnil.



Technickým řešením by měl být plot. Ten ovšem není možné instalovat v celé délce stezky, která vede v podstatě středem výběhu. "Není to možné s ohledem na stádo, protože v jedné části má přístup k vodě, v té druhé zase ke krmení. Takže oplocení by muselo být v určitých místech přerušené a do míst, kde by byl zachován volný pohyb zvěře, by měla veřejnost možnost vstoupit s doprovodem," zvažuje Jan Dvořák. Podle jeho dalších slov platí i v tomto případě, že Správa bude postupovat podle zákona.

Výběh s jeleny na NC Kvilda bude uzavřen minimálně do 10. března
Správa Národního parku Šumava se omlouvá všem návštěvníkům za uzavření výběhu s jeleny na NC Kvilda. Tento stav bude trvat nejméně do 10. března. Přesto výběh s rysy a budova Návštěvnického centra jsou i nadále v provozu.

Důvodem uzavření výběhu je problematické chování jednoho jelena ve třináctihlavém stádě, který před lidmi ztratil veškerou plachost a dochází k stále častějším a nebezpečnějším kontaktům mezi tímto zvířetem a návštěvníky.

Toto zvíře nemůže pro svoji nebezpečnost již déle zůstat ve volně přístupném výběhu NC Kvilda. Správa NP Šumava od incidentu, který se odehrál 4. února a kdy došlo ke zranění návštěvníka, výběh okamžitě uzavřela a nyní prověřuje všechny možnosti, jak s nebezpečným zvířetem naložit. Například umístění jelena do jiného zařízení Správy NP Šumava, jiného subjektu nebo prodej. Jednou z nich je také usmrcení. S touto variantou Správa stále pracuje jako s tou poslední, ze všech možných. Prioritou Správy NP Šumava je ochrana zdraví návštěvníků!

Přitom chceme návštěvníkům ukázat divoké obyvatele Šumavy co nejpřirozenějším a nejtěsnějším způsobem. V tom duchu také připravujeme změnu ve zpřístupnění výběhu jelenů v NC Kvilda. Současně žádáme návštěvníky, aby dbali bezpečnostních pokynů při návštěvě našich zařízení, se kterými mají povinnost se seznámit při vstupech na všech návštěvnických zařízení Správy NP Šumava.

Stádo, které mohla veřejnost do této chvíle ve výběhu u Návštěvnického centra Kvilda pozorovat z různých míst, bylo do výběhu převezeno před otevřením centra v roce 2015 z různých míst. Všechny kusy pocházejí z chovů a obůrek. "Nejedná se o zvěř z volné přírody. To by vzhledem k záměru a podstatě Návštěvnického centra v Kvildě ani možné. Jednotlivé kusy jsou tak více či méně na člověka zvyklé, nicméně pouze tento jelen se ve vztahu k lidem od ostatních kusů výrazně liší," dodal Jan Dvořák, mluvčí Správy NP Šumava.

Nicméně Správa parku dál umožňuje veřejnosti pozorování vysoké zvěře i z volné přírody v tak zvaných přezimovacích obůrkách. Ty jsou jak v jihočeské tak západočeské části národního parku doplněny o pozorovací sruby. "V rámci zoologického programu Správy má veřejnost možnost pozorovat jelení zvěř z pozorovacích srubů za přítomnosti pracovníka Správy parku. Přítomnost člověka v těchto zařízeních je striktně omezena, aby zvěř nebyla rušena a na jakýkoliv hlasitější lidský projev reaguje tak, že uteče," upozornil Jan Dvořák.

Tisková zpráva Svazu šumavských obcíODMÍTÁME NÁSILNÉ USMRCENÍ JELENA, KTERÝ DOSUD SLOUŽIL JAKO TURISTICKÁ ATRAKCESvaz šumavských obcí odmítá násilné usmrcení jelena, který byl Správou NP Šumava vydáván v Návštěvnickém centru jelenovitých u Kvildě za divočinu. V případě tohoto návštěvnického centra šlo o opakovaný incident jelena s návštěvníkem. Jediným opatřením Správy Národního parku Šumava bylo utajení incidentů.

Návštěvnické centrum jelenovitých, které před třemi lety slavnostně otevíral sám ministr životního prostředí Richard Brabec, bylo vybudováno za 75 miliónů korun. Hlavní hvězdu této oblíbené turistické atrakce, jelena Standu, který před dvěma týdny napadl turistu, rozhodla Správa Národního parku Šumava urychleně zastřelit. Napadený turista se pohyboval na naučné stezce podle předpisů a neporušil žádný ze zákazů. Na vině je podle mluvčího Správy šumavského parku Jana Dvořáka ztráta plachosti jelena.

Předseda Svazu šumavských obcí Petr Málek takový postup Správy šumavského parku důrazně odmítá: „Důrazně protestuji, aby bylo bezdůvodně zabito divoké zvíře jenom proto, že bylo propagátory divočiny přinuceno ke ztrátě plachosti a že v projektu za mnoho desítek miliónů korun nebylo pamatováno na bezpečnost návštěvníků tohoto centra. Bohužel to ukazuje na neschopnost Správy národního parku uchopit projekty návštěvnických center se zvěří tak, aby sloužily k účelu, pro který byly za desítky miliónu korun vybudovány. Vše tak nahrává domněnkám, že návštěvníci Šumavy se na „divočinu“ budou chodit dívat do těchto pompézních výběhů, a to dle posledních informací jen s průvodcem, který je ale před případným napadením zvěří stejně neuchrání, zatímco skutečné přirozené přírodní procesy, které mají být tím největším turistickým lákadlem a jistotou pro socioekonomickou stabilitu regionu, zůstanou na Šumavě veřejnosti nepřístupné. Takový stav jen prohlubuje nedůvěru místních samospráv k práci Ministerstva životního prostředí, potažmo Správy Národního parku Šumava.“

Současná situace na Šumavě je velmi vzdálená slovům ministra Brabce, která přednesl 30.6.2015 při jmenování Pavla Hubeného za ředitele Správy NP Šumava: „Rozhodl jsem se Pavla Hubeného dnes jmenovat plnoprávným ředitelem parku. V průběhu uplynulého roku naplnil moje očekávání a požadavky, které jsem si pro funkci ředitele parku stanovil. Přesvědčil mě o svých manažerských i odborných kvalitách, které považuji za základní předpoklad pro vedení instituce, jejímž cílem je ochrana toho nejcennějšího, co v naší přírodě máme. Velmi aktivní komunikací se všemi zájmovými skupinami na Šumavě dokázal stabilizovat místní situaci. Intenzivně a individuálně komunikuje se všemi šumavskými starosty o možnostech dalšího šetrného rozvoje jejich obcí. Do diskuze zapojuje i místní podnikatele, neziskové organizace a vědce. Zvládl se postarat o následky větrné kalamity Niklas. Dokázal obnovit spolupráci s bavorskými sousedy, se kterými se během jediného roku podařilo zrealizovat opravdu konkrétní projekty v podobě společné modernizace expozic na informačních střediscích v příhraničí, společných výzkumných a vzdělávacích projektů atp. K posouzení EIA předložil současný ředitel 34 projektů, které mají zájem realizovat obce nebo správa parku, a které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí na Šumavě. Zdárně se vyrovnal s většinou kauz po bývalém vedení a podle mého názoru dnes směřuje park správným směrem. K otevření Šumavy směrem k šetrnému turismu a zároveň k zachování cenné šumavské přírody.“

Ing. Antonín Schubert – tiskový mluvčí Svazu šumavských obcí