Každororočně desetitisíce ptáků v našem kraji, pro něž jsou velká okna, průhledné zastávky nebo prosklené protihlukové stěny neviditelné, do nich narazí v plné rychlosti. Většinou to nepřežijí. V Česku jich takto skoná rok co rok k milionu a v celosvětovém měřítku prý až dvě miliardy.

Koncem září se uskutečnil Týden Skleněného zabijáka ve světě, včetně Česka. Měl pomoci zmapovat opeřence zabité o skla na základě hlášení občanů.

„Z jižních Čech jsme zatím žádná pozorování z této akce nedostali,“ uvedla v úterý pracovnice České společnosti ornitologické (ČSO) Zuzana Karlíková. Ale v databázi mají informace o nárazech ptáků mimo tento termín, které jsou úplně stejně cenné.

Co můžeme udělat pro ochranu ptáků
Jediná nepohyblivá silueta, byť dravce, na svislé ploše ptáky neovlivní. Na velké průhledné plochy je nutné přilepit či připevnit neprůhledné tvary, třeba i kolečka, proužky, jež by měly být od sebe ideálně vzdáleny 10 centimetrů. Případně použít UV prvky, jež ptačí oko jako překážku vnímá a lidské neruší. Díky tomu pták vyhodnotí, že nejde o průletový prostor, a včas změní směr pohybu. Musí se ale vždy lepit zvenčí, jinak sklo na vnější ploše stejně zrcadlí.

Najdete-li ptáka, který náraz do skleněné výplně přežil, dejte ho na místo chráněné zejména před vlhkem a sluncem. Kontaktujte blízkou záchrannou stanici pro volně žijící živočichy. Není-li možné jej brzy převézt, je nutné zabezpečit dostatek vody, např. brčkem.

Nálezy uhynulých ptáků je pak dobré hlásit České společnosti ornitologické (ČSO) nebo České inspekci životního prostředí.

Víte-li o pro ptáky nebezpečné skleněné překážce nebo o plánu její instalace (např. autobusové zastávky), zkuste kontaktovat odbor životního prostředí, investora nebo ČSO na www.cso.cz.

„Poslední jsou z letošních prázdnin, kdy nám lidé hlásili drozda zabitého o sklo v Budějovicích, vrabce v Sudoměřicích u Bechyně či žlunu v Blatné,“ vypočítává Zuzana Karlíková.

Podle Lukáše Viktory z ČSO si sklo nevybírá. „Nejsou ptáci, kteří by byli v bezpečí. Méně jsou ale ohroženi ti, kteří létají vysoko a mimo místa, kde se skleněné plochy vyskytují.  Ty zabíjejí ptáky žijící v jejich okolí, poblíž člověka,“ vysvětluje Lukáš Viktora.

„Na podzim se o skla zdaleka nejvíce zabíjejí sýkory uhelníčci a králíčci, které přes města táhnou na jih. V létě jsou to zase místní, často mladí ptáci. Ve velkém skla usmrcují červenky, sýkory koňadry a modřinky, kosy nebo rehky,“ vypočítává Lukáš Viktora.

Drobní ptáci podle vedoucího záchranné stanice v Třeboni Jana Nového náraz nepřežijí častěji než větší. Ve stanici přijali např. hrdličky, holuby. „Buď se omráčí a spadnou na zem, kde se někteří vzpamatují a odletí, případně je tam sloví třeba kočka, nebo si zlomí vaz,“ popsal Jan Nový. Nikola Mrázková viděla na stanici 70 přinesených ptáků s frakturami, pohmožděninami, ochrnuté po nárazu, zřejmě do skla.