Biodiverzita evropských lesů je podle mluvčího správy Národního parku Šumava Jana Dvořáka v současnosti značně ohrožena intenzivním využíváním krajiny a probíhajícími změnami klimatu. Ohroženy jsou zejména skupiny druhů vázaných na tlející dřevo, především hmyz, houby, lišejníky a mechorosty, ale také staré stromy a nevšední dřeviny. Právě tato skutečnost podle jeho slov vedla k tomu, že v posledních třech letech oba národní parky společně s Goethovou univerzitou ve Frankfurtu zkoumaly, jak můžeme aktivně podpořit početnost a rozmanitost těchto druhů.

„Mezi hlavní aktivity patřilo ponechávání dřevní hmoty tam, kde bylo třeba aktivně zasahovat proti kůrovcům, jednalo se především o odkorňování, drážkování a loupání tak zvaně nastojato. Dále byly některé menší oblasti obohaceny o dřevo jedle, která vytváří domov pro specializované druhy organizmů,“ vysvětluje oborný manažer projektu za českou stranu mezinárodního projektu Jaroslav Červenka z Národního parku Šumava.

Plavení dřeva mohou lidé na Prachaticku vidět během letní sezony na Schwarzenberském plavebním kanálu mnoho let. O zachování staré tradice se stará Hynek Hladík a soubor Libín-S. Setkání u plavení dřeva má vždy stovky návštěvníků.
Plavení dřeva chce na seznam dědictví UNESCO

„Na bavorské straně byly navíc vysazovány tisy a jilmy a uvolňovány již přítomní jedinci těchto druhů. Jednalo se opět o dřeviny, které hostí specifické druhy organizmu. Celkově se takto povedlo podpořit rozvoj biodiverzity na více než 210 ha,“ doplňuje, mykolog Národního parku Bavorský les Petr Karasch.

Jedním z hlavních cílů projektu bylo podle Jana Dvořáka založit dlouhodobý monitoring. "Zajímá nás jaký efekt má navýšení tlejícího dřeva na cílové skupiny druhů a obecně na biodiverzitu. To, že tlející dřevo podporuje druhovou pestrost víme, ale jaký bude efekt konkrétně na našich různorodých lokalitách, ukáží až výsledky dlouhodobých měření," uvedl Dvořák.

Vzácné houby z laboratoře

Dřevožijné houby - korálovec jedlový.Dřevožijné houby - korálovec jedlový.Zdroj: Rainer SimonisZa „velký pilotní projekt“ označil Peter Karasch z Národního parku Bavorský les jednu mimořádnou projektovou aktivitu. „V laboratoři jsme vypěstovali vzácné dřevožijné houby, například troudnatec růžový. Ty jsme pak naočkovali do rozmístěných kmenů,“ říká mykolog. Díky této aktivitě budou podpořeny ohrožené druhy hub a může dojít k rozšíření jejich populací.

Smrk na Šumavu patří, proto kalamitu ustál
VIDEO: Smrk na Šumavu patří, proto kalamitu ustál

Hlavním výstupem projektu má být podle mluvčího parku manuál na podporu biodiverzity ve středoevropských lesích. „Nyní nás čeká několikaletý monitoring všech opatření. Na plnohodnotné výsledky si musíme počkat. I přesto se povedlo vydat souhrnný materiál, který shrnuje různé přístupy podpory druhové rozmanitosti v našich lesích. Nazvali jsme ho Podpora biodiverzity ve středoevropských lesích – koncepce pro lesníky a pracovníky ochrany přírody,“ říká Jaroslav Červenka.