Výběr byl zúžen z původních devíti lokalit na čtyři, toto břímě ohrožení nyní nesou Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku nebo Březový potok na Klatovsku.

Návrh čeká ještě na schválení rady SÚRAO, právo veta však bude mít vláda. Jak sdělila mluvčí SÚRAO Martina Bílá. „Poradní panel expertů vzal na vědomí závěry výzkumných prací ze strany SÚRAO a doporučil je jako technický podklad pro posouzení její radou i ministerstvem průmyslu a obchodu. Nejde o definitivní rozhodnutí, pouze podkladový materiál sloužící ke zúžení lokalit pro výstavbu hlubinného úložiště,“ upřesnila.

JEDNA ZE TŘÍ LOKALIT

Devítimístný seznam totiž původně zahrnoval také jihočeské lokality jako Magdaléna na Jistebnicku či Čihadlo na Jindřichohradecku. Podle starostů zasažených obcích zatím není vyhráno, ale rozhodnutí přivítali. Jiří Popelka z Jistebnice to však považuje za dobrou zprávu pro místní občany. „Je důležité, aby se výsledky přijaté poradním výborem dostaly do zákona i pro ostatní obce, které ve výběru zůstaly. Chaotický přístup k výběru lokality tak dostane řád,“ naznačil s tím, že zákon o úložišti se aktuálně nachází v připomínkovém řízení u vlády a měl by být přijat do poloviny příštího roku.

Jak doplnil starosta Pluhova Žďáru na Jindřichohradecku Petr Nohava, to že vypadla lokalita Čihadlo může vypadat jako pozitivní zpráva, ale není to úplně pravda. „Po zkušenostech s jednáním SÚRAO, protože podobných obratů bylo již několik, to, že jsme venku, neznamená, že úplně. Jsme jedním z prvních náhradníků. Při bližších průzkumech mohou nastat problémy a ostatní lokality se rychle vrátí do hry,“ přiblížil.

Podle jeho slov, dosud kritizovali proces a nyní rozhodně nezačnou obratem schvalovat. „Výběr je od začátku velmi chaotický, nemá žádná konkrétní kritéria,“ dodal Nohava.

ÚLOŽIŠTĚ NECHCE ANI KRAJ

V současnosti je vyhořelé palivo elektráren uskladňováno v areálech těchto provozů, to se má v budoucnu změnit. Náklady na zbudování a provoz hlubinného úložiště se podle odhadů mohou šplhat až ke 112 miliardám korun. Hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská upozornila, že krajské zastupitelstvo schválilo ustanovení o tom, že si nepřeje na svém území podobnou stavbu. „Nejsem nepřítelem jaderných úložišť. Chápu, že se ten materiál musí někam ukládat. Dokonce myslím, že umístění v blízkosti Temelína může být logické rozhodnutí, protože opadnou rizika s přepravou. Rozhodně mě to však netěší,“ zmínila.

ZÁLEŽÍ NA LIDECH

Starosta Týna nad Vltavou jako obce s rozšířenou působností, pod kterou lokalita Janoch u Temelína spadá, Ivo Machálek řekl, že ve velké míře záleží na místních občanech, zda budou k výstavbě úložiště vysoceradioaktivních odpadů svolní. „Ve vzdálenosti sedmi kilometrů máme jadernou elektrárnu. Myslím, že už nebude moc vadit, když o dalších deset kilometrů dál vybudují úložiště. Rozhodně to však nikomu nevnucuji,“ doplnil Machálek.

Podle Platformy proti hlubinnému úložišti, která má 48 členů (32 obcí a měst a 16 spolků), expertní tým SÚRAO rozhodně nenahradil oponentní tým. Uskupení v expertním panelu zastupoval geolog Matěj Machek z Geofyzikálního ústavu Akademie a doporučil vlastní stanovisko. „Z hlediska důvěryhodnosti a transparentnosti by měl být měl celý proces výběru lokalit projít revizí nezávislým a objektivním oponentním týmem, který by posoudil problém komplexněji,“ sdělil, že tyto podmínky nebyly při práci expertního týmu zajištěny.

Opad, který na finálním místě uloží, zde podle jeho slov skončí s garancí bezpečnosti po další statisíce let, navždy tak změní budoucnost obyvatel v jeho okolí. „Pečlivost a prověřování je proto na místě, nemělo by chybět ani posílení práv zasažených obcí. V posledních patnácti letech se tak totiž nestalo,“ uvedl na závěr sekretář platformy Edvard Sequens.