Miliony kubíků vytěžených hornin, hluk, prašnost, mnohonásobně vyšší dopravní zátěž, zasažení rozsáhlého území a praktická likvidace turistiky a dalšího rozvoje území obcí v těsné blízkosti. Tak vnímá budoucnost nejen nejbližšího okolí vojenského prostoru Boletice starosta sousední obce Křišťanov Martin Menšík. Důvodem pro to není nic menšího než hlubinné úložiště jaderného odpadu.


Stát totiž mezi lokalitami vytipovanými pro vybudování úložiště má jako záložní variantu právě část území boletického prostoru v těsné blízkosti katastrů obcí Křišťanov a Ktiš. „Pokud by bylo nakonec rozhodnuto, že se úložiště vybuduje právě zde, neznamenalo by to dopad ale jen na tyto dvě nejbližší obce. Návazná infrastruktura a provoz nejen při budování úložiště by zásadně ovlivnily i další obce," upozorňuje starosta Menšík.


Se všemi dopady a současnou situací při vyhledávání vhodné lokality a postupu vůči dotčeným obcím proto seznámil v úterý při setkání se zástupci Jihočeského kraje také starosty z Prachaticka. „Momentálně pro změnu děláme maximum. Minulý týden jsme se sešli se všemi starosty dotčených obcí z vybraných lokalit v Praze, kde jsme formulovali výzvu zákonodárcům, premiérovi a ministrovi průmyslu a tu bychom chtěli v příštím týdnu předat s podpisy starostů a dalších organizací ministru Kubovi a současně ji zaslat i všem členům vlády a zákonodárcům. V této výzvě nevyzýváme k tomu, aby nebyla vybrána právě naše lokalita, ale usilujeme o to, aby byl urychleně přijat atomový zákon a s průzkumy se nezačalo dříve, než tento zákon přesně nedefinuje, jaký je vztah obcí k dané problematice výběru lokality pro hlubinné úložiště a jaká je možnost místní samosprávy vstupovat do rozhodujících jednání," zdůraznil Martin Menšík a nepopřel, že úložiště v Boleticích nechce. „A kdo by ho ve svém sousedství chtěl," dodal.


Starostovi Křišťanova vadí i celkové mlžení kolem boletické varianty. „Varianta Boletice se nejen tutlala, ale neustále tutlá. Na všechny dotazy na SÚRAO dostáváme vždy jen velice nekonkrétní odpovědi. V současné době hraje Správa úložišť jaderného odpadu (SÚRAO státem zřízená organizace disponující s tak zvaným atomovým účtem a pověřená vyhledáním lokality pro úložiště) roli mrtvého brouka a vypadá to, že bude úplně zrušen a jeho povinnosti vzhledem k vyhledání vhodné lokality bude delegováno na státní podnik DIAMO, což je těžitel uranu," neskrývá Martin Menšík své znepokojení.

V současnosti se celé jednání podle starosty Menšíka jeví tak, že z důvodu nečinnosti SÚRAO nebo jeho slabších aktivit se stát rozhodl postupovat rychleji a silověji a kompetence přesouvá na DIAMO. „Dokumentuje to velmi dobře i jednání kolem lokality na Kraví hoře na Vysočině, což je jedna z lokalit, kde místní občany překvapil zástupce DIAMO. Ten se na schůzku dostavil za zástupce SÚRAO a prohlásil, že ho nezajímají předchozí sliby SÚRAO občanům a nyní bude postupovat jinak a také DIAMO přímo zažádalo v dané lokalitě o povolení k průzkumu, což je ve vyhledávání poměrně pokročilý krok," zdůraznil Martin Menšík s tím, že se obce proti tomu postupu nemohou jakýmkoli způsobem bránit. „To je naprosto nestandardní situace v evropských zemích nevídaná, kdy místní samosprávy nemají zcela nic mluvit do toho, co se bude dít na jejich území," dodává.

Základní pojmy:
SÚRAO
Správa úložišť jaderného odpadu. Posláním jako organizační složky státu je zajišťovat na území České republiky bezpečné ukládání radioaktivních odpadů v souladu s požadavky na ochranu člověka i životního prostředí před jejich negativními účinky.
DIAMO
Státní podnik se sídlem ve Stráži pod Ralskem je organizací, která realizuje vládou vyhlášený útlum uranového, rudného a části uhelného hornictví v České republice a zajišťuje produkci uranového koncentrátu pro jadernou energetiku.
Hlubinné úložiště jaderného odpadu se bude skládat ze tří částí:
- podzemních prostorů pro ukládání a manipulaci s kontejnery s vyhořelým palivem a vysokoaktivními odpady
- přístupových šachet a tunelů
- nadzemního – povrchového areálu. 

Znepokojen je i tím, do jakých detailů je boletická varianta zpracována. „Studii mám v elektronické podobě k dispozici se všemi podklady. A to nás právě znepokojuje. Předpokládáme, že když už stát investoval prostředky do projektu, který rozhodně nebyl levný, tak s touto lokalitou počítá. Proto se domnívám, že je potřeba na to upozornit i veřejnost, aby věděla, co se zde chystá, protože veřejnost o tom prakticky neví," upozornil.


A to je další důvod pro aktivity obcí dotčených výběrem lokalit pro hlubinné úložiště. „Podzemní areál má být u hranic vojenského prostoru v sousedství katastrů obcí Ktiš a Křišťanov pod Chlumem a Kamenným vrchem. Jedná se o obrovský areál v hloubce pět set metrů. Množství vytěžených hornin má dosáhnout 2,7 milionu krychlových metrů po dobu desítek let, což představuje je na povrchu drtit, třídit, rozvážet, obrovskou zátěž hlukovou, prachovou, obrovskou demografickou změnu celého okolí. To vše je už ve studii proveditelnosti propracované až do technických detailů. A do toho už stát musel investovat miliony korun. Nevěřím, že by to dělal s vědomím, že to pak vezme a hodí do koše," domnívá se starosta Křišťanova.


Byť se vzdálenost Prachatic od uvedené lokality zdá být dostatečná, hlubinné úložiště v prostoru Boletic by se nelíbilo ani prachatickému starostovi Martinu Malému. „Nedivím se žádnému starostovi kdekoli, že okamžitě zbystří ve chvíli, že na jeho katastru by se mělo budovat úložiště jakéhokoli nebezpečného odpadu. A nikdo se nám nemůže divit, že se nám nelíbí, že by v této lokalitě něco podobného mělo být," uvedl.


A co říká na tvrzení, že někde být úložiště přeci musí? „To je sice pravda, vždy se to říká ve chvíli, kdy se neví, kudy kam, ale nejsem si jist, zda v oblasti jižních Čech, turisticky tak významné a exponované lokality s přírodně cennými místy a zachovalými památkami je to nejoptimálnější varianta," zdůraznil Martin Malý s tím, že v České republice je podle něho více vhodnějšího prostoru pro takový záměr.


Spokojen není ani s přístupem státu vůči obcím, s nimiž se nově o výběru lokality pro úložiště nechce příliš bavit. „Nevyjednávání je vždy špatně a nedivím se proto žádnému starostovi, že se proti takovému postupu vymezuje třeba i tvrdšími slovy nebo nějakou formou občanské neposlušnosti," podotkl.

Hlubinné úložiště jaderného odpadu:
Základním rámcem pro budoucí výběr lokality hlubinného úložiště je vládou schválená „Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem" z roku 2002, která ukládá nalezení dvou lokalit (hlavní a záložní) s nejlepšími geologickými podmínkami, v souladu se zachováním předpokládaného rozvoje zájmové oblasti. Druhý významný dokument schválený vládou v roce 2008 – „Politika územního rozvoje ČR" – ukládá provedení výběru dvou nejvhodnějších lokalit pro realizaci hlubinného úložiště do roku 2015, a to za účasti obcí.

Základní principy postavení obcí při výběru lokality
Průzkum i případná výstavba hlubinného úložiště musí znamenat pro obce přínos.
Obce se dobrovolně účastní výběru vhodné lokality.
Obce musí mít dostatek nástrojů i pravomocí účinně hájit své zájmy.
Proces musí být transparentní a demokratický.

Území s vhodnými vlastnostmi pro vybudování hlubinného úložiště
Na základě provedených geologických výzkumů jsou na jednotlivých lokalitách vymezována budoucí průzkumná území s potenciálně vhodnými vlastnostmi pro vybudování hlubinného úložiště a uvnitř těchto území jsou vymezeny plochy povrchového areálu (v některých případech ve variantách), kde byly zjištěny vhodné podmínky k napojení veškeré nutné technické infrastruktury pro potenciální hlubinné úložiště.

Zvažované lokality a zasažené území v km2:

Lokalita Březový potok
Lokalita se nachází na území obcí Pačejov, Kvášňovice, Olšany, Maňovice, Chanovice a Velký Bor v Plzeňském kraji. (24, 363 km2)
Lokalita Čertovka
Lokalita se nachází na území obcí Blatno, Lubenec v Ústeckém kraji a na území obcí Tis u Blatna a Žihle v Plzeňském kraji. (29,184 km2)
Lokalita Kraví hora
Lokalita Kraví hora se nachází na území obcí Bukov, Věžná, Střítež, Moravecké Pavlovice, Drahonín, Olší a Sejřku spadající pod kraj Vysočina a Jihomoravský kraj. (15,140 km2)
Lokalita Hrádek
Lokalita se nachází na území obcí Rohozná, Dolní Cerekev, Cejle, Hojkov, Milíčov a městyse Nový Rychnov v Kraji Vysočina. (25,773 km2)
Lokalita Horka
Lokalita se nachází na území obcí Hodov, Rohy, Oslavička, Budišov, Nárameč, Vlčatín, Osové, Rudíkov a Oslavice v Kraji Vysočina. (28,260 km2)
Lokalita Čihadlo
Lokalita se nachází na území města Deštná a obcí Světce, Lodhéřov a Pluhův Žďár v Jihočeském kraji. (25, 572 km2)
Lokalita Magdaléna
Lokalita se nachází na území obcí Jistebnice, Nadějkov a Božetice v Jihočeském kraji. (25,650 km2)
Lokalita Boletice
Oficiálně nejsou k této záložní lokalitě zveřejněny další podrobnosti.


(Zdroj: oficiální stránky Správy úložišť jaderného odpadu www.surao.cz)