Borovoladské čeká například v příštím roce nákladná rekonstrukce čistírny odpadních vod a části kanalizace, stavba nové lávky a části komunikace, ale také budování nových tenisových kurtů nebo dětského hřiště. Na všechny tyto projekty chce podle starostky Jana Hrazánkové obec žádat o dotace, a to i přesto, že doplatit vlastní podíl pro ně bude velmi náročné. Možnosti dotací ale pomalu končí a není jasné, zda by se investice podařilo realizovat někdy později.

„Zatím se tedy snažíme podávat žádosti, kam jen můžeme. Samozřejmě o ně velmi stojíme a to i přesto, že se zároveň zvýší daň z přidané hodnoty, což investice ještě o něco prodraží," konstatovala Jana Hrazánková a připomněla, že  ministerstva přislíbila u velkých investic možnost jednorázové kompenzace, která by obcím alespoň částečně pomohla. V každém případě jsou prý zastupitelé v Borových Ladách připraveni vzít si úvěr na financování akcí. A jak potvrdil kvildský starosta Václav Vostradovský, jsou Kvildští ve zcela stejné situaci. A spolu s nimi i další šumavské obce. U většiny z nich se totiž změna rozpočtového určení daní pravděpodobně projeví zmenšením rozpočtu o třicet až sedmdesát procent.

Na Kvildě plánují v příštím roce dostavbu vodovodu, která bude stát přibližně deset milionů korun. Dotaci na tuto akci již mají přislíbenou. Další plánovaná rekonstrukce by se měla týkat rekonstrukce obecního sálu, která vyjde na dalších osm milionů. Tyto investice v rozpočtu na příští rok zůstanou a to i přesto, že obec již čerpá překlenovací úvěr na již provedenou dostavbu kanalizace a rekonstrukci čistírny odpadních vod.

„Tahle akce vyšla celkem na třicet milionů korun. Pro potřeby našich obyvatel by ale stačila kapacita čistírny odpadních vod, jaká byla v roce 1989. Když ale Kvildou projde za rok tři čtvrtě milionu lidí, musíme být na ně připraveni," podotkl Václav Vostradovský a upozornil dále, že škrty v rozpočtu na příští rok se budou týkat především krácení financí na zelené autobusy, bílou stopu, nebo třeba bezpečnost. Velké investice chtějí i na Kvildě zvládnout, ani tam nechtějí měnit dlouho naplánované záměry obce.  „Peníze, o které přicházíme, jsou přitom ve státním rozpočtu jako kapka v moři. Chtěli jsme protestovat, ale například u obcí ze západních Čech jsme se s podporou nesetkali. Myslím si, že ne všichni si bohužel v současné době uvědomují následky, jaké to pro nás bude mít," konstatoval Václav Vostradovský. V Praze ale na výtky starostů neslyšeli. Alespoň malou nadějí jsou proto pro obce sliby o jednorázových výpomocích ministerstev, ke kterým se zatím upínají i ve Stožci. „Investice u nás zatím nejsou v takové fázi, že bychom si museli brát úvěr. Nevíme ani, zda slibům máme věřit, nebo ne, ale zatím s nimi počítáme," zhodnotil situaci stožecký starosta Martin Černý a vysvětlil, že největší investicí Stožeckých je budování kanalizace v Českých Žlebech, jejíž rozpočet je zhruba padesát milionů korun. Přímo ze svého rozpočtu obec musí uhradit devět milionů. Finančně náročná je také rekonstrukce Stožecké kaple. A další koruny odčerpá v příštím roce zateplení budovy obecního úřadu, kterou by stožečtí chtěli spojit s výměnou zdroje vytápění.

„Někde se situace neustále mění, bohužel v místech, kde by lidé hledali jistoty. My tady ale žijeme mezi lidmi a musíme se jim pořád umět dívat do očí. Když jim něco slíbíme, musíme se to snažit splnit," řekl stožecký starosta.