Základem muzejních sbírek čerstvě založeného muzea v Táboře se staly starožitnosti z reálného gymnázia. Jejich fond s počtem 45 kusů se v průběhu desítek let rozšiřoval až na dnešních téměř 450 tisíc.

VERNISÁŽ
Výstavu slavnostně zahájí vernisáž, která se koná v Gotickém sále Staré radnice v úterý 17. dubna od 17 hodin. Její expozici si mohou návštěvníci muzea prohlédnout až do 2. září.

Na výstavě budou prezentovány předměty z archeologických, historických a výtvarných podsbírek, pozůstalostí (V. J. K. Boušek, F. Bílek, R. Cikhart, M. Kolář, J. Maria, F. Novák ad.), numizmatiky, autografů, fonotéky, filmotéky a další cenné věci.

Expozici přiblížila kurátorka výstavy Lenka Zajícová. „Jedním z nejvýznamnějších exponátů, které na výstavě uvidíte, je malá figurka bronzového kančíka z pravěkého období. Plastika byla nalezena v roce 1869 při kopání sklepů táborského pivovaru v bývalém hradním areálu. Součástí muzejních sbírek se stal kančík v roce 1903.“ Textové panely a jednotlivé exponáty doplní zákoutí připomínající měšťanský salon.

Od svého založení obývalo muzeum radniční budovu č.p. 1 na Žižkově náměstí. Původní muzejní síň už ale neexistuje; nacházela se v přepažené části gotického sálu, který byl obnoven v původní velikosti během dvacátých let minulého století. Za dlouhou historii muzeum využívalo několik dalších objektů v Táboře a dalších obcích, což přiblíží plán Tábora a mapa okresu Tábor.

Další informace připojila druhá kurátorka výstavy Lenka Vandrovcová. „Táborské muzeum bylo před 140 lety založeno jako historické muzeum. V průběhu doby se poslání muzea rozšířilo o národopisné a přírodovědecké sbírky. Přelomové období pro muzeum přišlo v polovině minulého století, kdy se hlavním zaměřením stalo husitství. To se dostalo i do jeho názvu,“ poznamenala.

Dnešní Husitské muzeum se nezaměřuje pouze na husitské období, ale i na regionální dějiny. „Dokládá to i seznam podsbírek, které si návštěvníci rovněž mohou prohlédnout,“ doplnila Lenka Vandrovcová.

Kateřina Nimrichtrová