Bývalá husinecká pekárna a voňavé pečivo, především chléb, odtud má ještě dnes, po třiceti letech od jejího uzavření, zvuk nejen na Prachaticku, ale v celém Česku.

Když Miloslav Čermák z Husince objekt poprvé loni v říjnu viděl, protože vlastně náhodou zjistil, že je objekt a pozemky v okolí na prodej, bylo mu téměř do pláče. „Já sám si Husinecký chléb pamatuji. To, že pekárna skončila, je podle mého velká škoda,“ říká. Tak jako tak se po první prohlídce budovy divil, proč je objekt tak zpustlý a co s ním zub času a vandalové dokázali udělat.

Pekárna:
- Historie budovy pekárny se datuje do 19. století. To byla součástí továrny na klobouky.
- Pekárna tam vznikla v 50. letech minulého století jako učňovské středisko. Provoz ukončila v 90. letech.
- Husinecký chléb znají lidé po celém jihu Čech. Miloslav Čermák (na snímku) chce péct husinecký chléb a pečivo podle původních receptur.
- Je v kontaktu s pekaři, kteří se v Husinci učili řemeslu. Čerstvé pečivo zavoní letos.

„Že to koupím, jsem se rozhodl ve chvíli, kdy jsem viděl původní pec, která je funkční a vlastně nejcennější, co tu je. To rozhodlo a popereme se s tím,“ popisuje. Objekt pekárny vlastní od konce loňského roku. Původně to byl sklad vlny k sousední fabrice, kde se zpracovávaly kůže na klobouky a v objektu bývala trafostanice napájená energií z nedalekého náhonu, a její historie sahá do devatenáctého století, kdy areál vlastnila firma Mišík a Hess. Pekárna tam byla až od padesátých let minulého století a získala si obrovské renomé, proto si majitel myslí, že to nebyl úplně špatný nápad.

O obnově Husinecké pekárny Miloslav Čermák před pár týdny informoval prostřednictvím profilu na sociálních sítích. „Pozitivní ohlasy, kterých bylo téměř okamžitě bezpočet mě strašně nakoply. Vůbec jsem takový zájem nečekal,“ říká.

PEC JDE NA GENERÁLKU

Hned v lednu proto odstartovala rozsáhlá rekonstrukce pekárny. Vyváží odpad, špatné příčky zbourat, nahodit, opravit betony, pak přijde na řadu kompletní rekonstrukce elektřiny, vody i topení. „Když se do toho pouštíme úplně od základu a máme za sebou silnou firmu na obnovitelné zdroje, chceme tak využít toho, co známe a objekt opravíme formou následných velkých energetických úspor v budoucím provozu, využijeme odpadní teplo z pece, plánujeme geotermální vrt, chytré řízení energií, akumulace energie, vodní a sluneční elektrárnu. Chceme aby objekt byl co nejvíce soběstačný,“ popisuje plány. Změní se fasáda, první prý přijdou na řadu okna. Přibude obchůdek na prodej pečiva. Fasádu a střechu majitel využije k umístění fotovoltaiky.

 Objekt se vrátí do stavu jako na historických obrázcích, ale jen částečně. Miloslav Čermák si musel nechat zpracovat nový projekt a veškerou dokumentaci. „Kromě původních pánů pekařů, s nimiž jsem v kontaktu, nikdo netuší, co kde bylo,“ dodává s tím, že právě s pekaři, kteří v Husinci chléb dělali, je nový majitele pekárny v kontaktu.

Před několika dny byl přímo na stavbě člověk, který jako jediný v republice opravuje pece na chléb. „Domluvili jsme se, že pec rozebere, zkontroluje a případně vymění, co bude nutné a zase složí zpátky,“ vysvětluje s tím, že pec není v nijak katastrofálním stavu. Plánuje však třísměnný provoz a nechce, aby po pár letech používání se pec musela zase opravovat. Pecař začne s rozebíráním v únoru. Do konce června by obrovská pec měla být zase zpátky. První pečivo prý bude zkušebně upečené už letos v září.

PŮVODNÍ RECEPTY JSOU

Podle propočtů by rekonstrukce pekárny měla vyjít na deset až patnáct milionů korun. Ve chvíli, kdy se provoz rozjede, najde tam práci pětadvacet až třicet lidí ve třísměnném provozu.

Pekárna bude striktně dodržovat staré technologie výroby dle originálních původních receptur pro výrobu chleba i veškerého pečiva, které se zde vyrábělo. Pečivo a chléb se bude do pece sázet jako tenkrát pomocí lopat, i když moderním technologiím se rozhodně nebrání. „Hlavně těm, které ulehčí práci pekařům,“ říká.

V době své největší slávy, kdy pekárna pracovala jako učňovské středisko na jednu směnu, dokázala vyprodukovat denně tři sta kusů chleba a mezi pěti až jedenácti tisíci kusy dalšího pečiva. „Ohlas lidí mi napovídá, že se odbytu nebojím,“ věří Miloslav Čermák. Na místě samotném bude prodejna, kde by si lidé měli možnost koupit čtyřiadvacet hodin denně čerstvé pečivo. „Hledáme další partnery ve větších městech, ale nebudou to řetězce,“ ujišťuje s tím, že mouky si nechají připravit speciálně pro Husinecký chléb. Miloslav Čermák odhaduje, že letos na podzim pekárna pojede naplno.

TERASY AŽ POZDĚJI

S budovou pekárny Miloslav Čermák koupil 31,5 tisíc metrů čtverečních pozemků v okolí. Nad pekárnou bývaly udržované terasy a zahrady. „To bychom chtěli obnovit, základy teras zůstaly, jsou zarostlé,“ ukazuje do svahu. Teprve důkladná likvidace křovin ukáže, jak bude vypadat další postup prací. Historické fotografie naznačují, že na nich stával altán, který se časem také na místo zase vrátí. Zpracovává se studie na obnovu celého prostoru. „Držíme se podnikatelského záměru, který bude o bio potravinách. Přeměna celého údolí vyjde asi na sto milionů korun. Celý projekt obnovy a přeměny údolí jsme rozložili do několika let,“ vysvětluje.

S pekárnou bezprostředně sousedí vila původního majitele továrny pana Hesse. „Bavíme se o možnostech, jak jí opravit, tak uvidíme,“ zakončuje Miloslav Čermák.