Za návratem husineckého pečiva stojí obyvatel městečka Miloslav Čermák. Loni v lednu se pustil do rozsáhlé rekonstrukce celého areálu pekárny, už tehdy si naplánoval, že naváže na tradici husineckého pečiva tam, kde před třiatřiceti lety skončila. „Zhruba do měsíce by se měl čerstvý husinecký chléb dostat na pulty místních obchůdků,“ popisuje a odpovídá na další otázky Prachatického deníku.
Před rokem jste plánoval opravu původní pece, která se zachovala. Jak je na tom pec nyní?
close
info
Zdroj: Deník/Jana Vandlíčková
zoom_in
Miloslav Čermák: Opravy nejen pece, ale i budovy se nám podařily v celkem rekordním čase jednoho roku a výsledek podle mého stojí za to. Původní pec zůstala a je kompletně zrekonstruovaná. Změnilo se její vytápění, používáme plyn a máme připravené napojení na solární energii, to musíme vyladit. Objekt jako takový je koncipován jako chytrý dům, jsme schopní si hlídat energie, které do domu jdou, a umíme s nimi pracovat. Jakmile dovolí počasí, dokončíme venkovní část objektu, začneme využívat zdroje ze slunce. V současné době zkoušíme teplotu pece a její reakci na námi připravené těsto.
Máte k dispozici původní recepty, podle kterých v dřívější pekárně učňovského střediska pečivo vznikalo. Jsou nutné nějaké úpravy?
Mít původní recepturu je jedna věc. Ladíme těsto, to musí správně nakynout a dobře se upéct. Proto zkoušíme teploty, je to alchymie. Finální výrobek musí být dokonalý.
Pečivo voní celým objektem, znamená to, že všechno funguje. Kdy jste s pečením začali?
První rohlíky a housky jsme upekli na konci ledna, myslím, že už je máme téměř vyladěné. U prvního pečení byli pekaři, kteří tady v Hu᠆sinci kdysi pracovali. Chléb zkoušíme péct od pondělí (14. února, pozn. aut.) Na první zkušební den dopadl náramně a den ode dne se to lepší. Poznatky ze samotné výroby nám říkají, že jdeme správným směrem. Myslím, že předsevzetí, že navážeme na to, co tu bylo, se nám daří a máme velké předpoklady, že to splníme.
A kdy první zákazníci opět ochutnají husinecké pečivo?
Myslím, že rohlíky půjdou do prodeje během čtrnácti dnů, chleba ladíme. Odhaduji, že zhruba do měsíce. Prostě dříve, než bude pečivo dokonalé, ho ven nepustíme.
Už se ví, kde bude pečivo k mání?
Už máme vytipované prodejny v okolí, ale vše je zatím ještě v jednání. Stále platí původní plán, že lidé si budou moci nakoupit pečivo tady u nás. Plánujeme odtud odvážet pečivo mezi jednou a pátou hodinou odpoledne, aby ho zákazníci měli čerstvé, až půjdou z práce.
Mnozí se asi zeptají na trvanlivost, což je v současné době slabá stránka pečiva všeobecně…
Rohlík a houska se dají jíst po třech dnech. Chléb z pondělí je dnes ještě krásně měkký, a to je čtvrtek. Stejně jako za dob našich babiček ho stačí dát pod utěrku. Možná je to i tím, že do těsta nepřidáváme žádné stabilizátory či zlepšovače chuti. Naše pečivo je mouka, voda, sůl, kmín a případně mák.
