Podle slov starosty Prachatic Martina Malého, nebýt intervence České národní banky vůči koruně, bylo by to již v letošním roce reálné. A to díky dvěma kogeneračním jednotkám, které budou napojeny do tepelné soustavy v Prachaticích nejpozději do konce března a na plný výkon se dostanou na konci dubna. „Mělo by dojít k zefektivnění celkové výroby tepla a teplé vody tím, že do systému ohřevu budou zapojeny dvě kogenerační jednotky, každá o výkonu o něco málo vyšším než jeden megawatt. Ve chvíli, kdy se spustí obě kogenerační jednotky, bude jejich výkon přes dva megawatty, a to jak ve výrobě tepla, tak ve výrobě elektrické energie," uvedl Martin Malý s tím, že zařízení je sice určeno především pro výrobu elektrické energie, ale vznikající odpadní teplo bude dodáváno do tepelné soustavy.

Vedení města se tak chce přiblížit k reálné tržní ceně běžných tepelných hospodářství v rámci celé České republice. „Chceme se přiblížit k ceně lehce pod sedmi sty korunami za gigajoul. Bohužel od této představy jsme nyní o něco dál, než jsme původně čekali," podotkl starosta. Proti záměru totiž zahrála intervence České národní banky proti koruně před koncem loňského roku. „Pro nás to má ten efekt, že cena nakupovaného topného média, tedy plynu, je dražší jak pro výrobu tepla, tak pro chod kogeneračních jednotek a výrobu elektrické energie. Dvě koruny, o které oslabila koruna, dávají v součtu okolo šestnácti až osmnácti korun nižší finanční efekt, který měl být ve výsledné ceně tepla. My jsme počítali s tím, že od uvedení obou kogeneračních jednotek do plného provozu zhruba na konci dubna, bychom mohli snížit cenu tepla až o čtyřicet korun na gigajoul. Z výše uvedeného důvodu to bude přibližně polovina," vysvětlil starosta s tím, že na původně uvažovaný úsporný efekt budou muset lidé počkat minimálně do doby, než intervence vůči koruně skončí.

Jakou cenu za teplo lidé najdou v letošním vyúčtování, nebyl jednatel Tepelného hospodářství Vladislav Zoch schopen přesně stanovit. Neměla by se ale výrazně lišit od té současné. „Do letošního roku ale vstupujeme se stejnou cenou, jaká je, tedy 739 korun a ve vyúčtování by se neměly objevit žádné razantní změny. Pokud by byl nějaký doplatek, bylo by to spíše v řádu korun, ale přesné číslo v tuto chvíli si netroufnu říct minimálně do konce ledna," sdělil jednatel Tepelného hospodářství.

Současně potvrdil, že vedle úspor, které by měl provoz dvou kogeneračních jednotek znamenat při výrobě tepla, budou mít dopad i do výše ceny teplé vody. „Cena tepla bude na vstupu do všech výměníků stejná. Fakt, že je cena teplé vody rozdílná podle výměníků, je dáno i rozdílnou spotřebou. Pokud, jako třeba u výměníku v centrální kotelně, je velký odběr, byť i zde se projevil v loňském roce větší počet prázdných bytů, se výsledná cena rozmělní. Naopak Na Sadech je s ohledem na vyšší výrobní náklady a menší odběr cena vyšší, ale i tu ovlivní cena tepla," zdůraznil Vladislav Zoch.

Zapojení kogeneračních jednotek do tepelné soustavy by se podle jeho slov mělo projevit až ve druhém čtvrtletí. „První jednotka by měla začít pracovat od začátku února. Druhá by měla být dodána v polovině února a měla by začít pracovat od konce února nebo od začátku března. Pak by se měla začít vyrábět elektřina, která bude distribuována do sítě, a to už by mělo mít zcela jistě od druhého čtvrtletí vliv na cenu," odhaduje jednatel Tepelného hospodářství.

Fakt, že oproti době, kdy se o instalaci kogeneračních jednotek začalo uvažovat, klesla výkupní cena vyráběné elektrické energie, výsledek příliš neovlivní. „Malé snížení výkupní ceny ze strany EONu je kompenzováno malým navýšením příspěvku od státu, ale zásadním způsobem se to nemění. Měli bychom dostávat 2500 korun za megawatthodinu," uvedl technik Tepelného hospodářství Václav Kubart. Při celoročním využití obou kogeneračních jednotek by mělo tepelné hospodářství prodejem elektrické energie získat kolem osmnácti milionů korun. V letošním roce to ale budou tržby s ohledem na pozdější zapojení do soustavy o něco nižší. Nicméně podle Vladislava Zocha není možné počítat s celou částkou. „Proti tomu je potřeba započítat náklady na plyn a odpisy, z toho vychází čistý roční efekt kolem pěti až šesti milionů korun. Záležet ale bude na tom, jak se budou vyvíjet ceny jednotlivých komodit, kurz koruny, ceny plynu a tak dále," doplnil.