Sbírka muzea má desítky tisíc položek a všichni, kteří se o ně starají, by si přáli, aby každá z nich byla uložená v těch nejlepších podmínkách. „Budujeme depozitáře v sousedství muzea. Jsou to prostory, které nám zakoupilo město, ale stále je to málo,“ přiznává Skalický. V příštím roce by mohlo místo vhodné pro uložení některých historických skvostů vzniknout alespoň v půdní vestavbě v budově muzea. To jsou ale zatím plány. „Pro nás je prvořadá revize sbírky a její resuscitace,“ upřesnil za muzeum ředitel. Rukama odborníků už prošel například sbírkový fond keramiky.

Vyvrcholením celé práce je vydání knížky, která bude jeho zajímavým průřezem.

Tomu, kdo se do městského muzea přijde občas podívat, je jasné, že nezahálí. Koná se tu v průměru kolem dvaceti výstav za rok. Na programu bývají i koncerty, literární večery, či výlety. „Rozšiřujeme také výstavu Renesanční a Barokní Volyně ve staré radnici. Uvolnili jsme jednu místnost archivu, kterou můžeme nově využívat,“ poznamenal Karel Skalický. V otázce, o které akce byl v poslední době největší zájem, má jasno. Šlo o výstavu pro kuřáky a šňupáky Ach, ty tabáku! a malby Maxmiliána Boháče – Hrady staré a rozbité.

Lukáš Strnad