KDO NIC NEZKUSÍ…

Příběh se začal psát asi před rokem, když choreograf Justina Biebra vyhlásil soutěž o tancování s Justinem na pódiu. Zveřejnil choreografii, kterou se museli zájemci naučit a další podmínky, jak se zúčastnit. „Mezi tanečníky Crabdance má Justin spoustu fanoušků, když Adél, Vašíkova sestra, přišla s návrhem, že by to mohl zkusit, padlo rozhodnutí během vteřiny. Vašek se naučil choreografii během chvilky, ve studiu pod mým dohledem jsme ji vyčistili, Adél natočila, sestříhala a odeslala," popsala začátek Monika Kobanová, trenérka Crabdance Prachatice.
Vašík i celé taneční studio Crabdance čekali na výsledek dlouho. Trenérka Monika mnohdy musela krotit jejich netrpělivost a čím déle se čekalo, tím více byly její odpovědi spíš utěšující. „Pokud to neklapne, bude tě hřát pocit, že jsi udělal pro svůj sen maximum," uklidňovala jsem Vašíka.

CRABÍCI BYLI S VAŠKEM
Celý den jsme prožívali, ač na dálku, tak všichni společně . Monice Kobanové telefon v sobotu přirostl telefon k ruce a byla Vašíkovi plně k dispozici při každé kolizi, protože od toho správný trenér je. Musí doplnit dávku humoru, nastartovat i ve chvíli vyčerpání. To se zadařilo, Vašík vnímal každé slovo, smál se, byl silný ,vyrovnaný. „Já věděla, že to dá na tři sta procent. Na společném chatu, který využíváme denně s dětmi pro komunikaci mimo trénink, jako správná rodina, probíhal smeč vtipných hesel, podpory, tak jak je v Crabu zvykem. V tom jsme kabrňáci. Děti udělaly pro Vašíkovo plné nasazení a odbourání stresu maximum a mě v ten den dojímalo úplně vše. Co Vašík dokázal, co jsme společně dokázali, jak se k sobě po devíti letech všichni neuvěřitelně chovají, co vše se naučili od tance, vzájemné úcty, podpory, pokory po nejférovější teamovou práci. Když Vašík vystoupil, sledovala jsem vše přes internet v přímém přenosu. Ani nedokážu popsat, co se vše ve mě odehrávalo. Byl to ten nejkrásnější pocit, kdy tanečník, kterého jsem vychovala, tančí před tisíci fanoušky, vedle hvězdy a plní si svůj velký sen. Byl to pro mne neskutečný emoční zážitek . Je to tak, že si s dětmi plníme sny vzájemně a to je na tom asi to nejkrásnější. Já a celé naše taneční studio, všichni jeho kamarádi, jsou na Václava právem pyšní," dodala Monika Kobanová.

SNY SE PLNÍ
Jenže minulý týden ve středu přišlo rozhodnutí z Justinova tanečního týmu. „Crabíci" měli zrovna trénink a tak, když Vašíkova maminka Hanka Fialová objevila e-mailovou zprávu, okamžitě Vaškovi zavolala. To trenérka ještě vůbec nic netušila. „Vašík ke mně přišel bledý a tenkým hlasem říká: Moni, oni mě vybrali! Vůbec mi v té chvíli nedocházelo, co tím myslí," vzpomněla. Vašek ale skromně dodal: „Budu tančit s Justinem." V té chvíli se Monice zastavilo srdce: „Nebyla jsem daleko od infarktu. Padl mi do náručí, holky pištěly, nemohli jsme tomu věřit." Celá skupina sice pokračovala v tréninku, ale všichni mysleli na to, že se vlastně povedlo nemožné. „Vašík ke mně přišel znovu na konci lekce. Objal mě a řekl Děkuji Ti," uvedla Monika Kobanová a dodala, že v tu chvíli jí Vašek dodal tolik další energie pro práci s prachatickými tanečníky.

Monika Kobanová, trenérka Crabdance Prachatice:"Vašík tancuje od čtyř let. Od prvních chvil mi bylo jasné, že jde o velmi nadaného kluka. Umí potěšit, rozesmát a dát všemu patřičné grády. Na parketě je ve svém živlu a někdy předvádí až nemožné. Od sedmi let je dosazován současně do dvou choreografií, má chuť být stále lepší. Trénuje několik dní v týdnů a je zároveň asistent v kategorii MINI. Pevně věřím, že si Václav ke štěstí vždy najde cestu a jednou bude těšit energií a nadáním vlastní publikum."

CHVÍLI BÝT HVĚZDOU
Maminka Hana ví už od Vašíkových čtyř let, že má syna posedlého tancem. Ona sama miluje hudbu, koncerty a tancování, užívá si každé chvíle, kdy její děti tancují. „Musím přiznat, že zároveň plní i mé dětské sny, kdy i já jsem strašně chtěla být na chvíli hvězdou," vysvětluje. Věděla, že se Vašík pečlivě připravoval a měla z něj radost. Sestra Adél, která má ve všem prsty, ani nečekala, že by Vašík mohl vyhrát. „Konkurence byla velká, videa točila tisícovka dětí. Na koncert Justina jsem sice měla vstupenky, ale že si kupuji vstupenku i na mého bratra, mě nenapadlo. Na koncertě jsem začala brečet ve chvíli, kdy jsem Vašíka viděla na pódiu s dalšími dětmi. Byla jsem tak pyšná, že tam tančí právě můj bráška. Užila jsem si koncert o to víc," vyprávěla Adél.

JSEM ŠŤASTNEJ!
Sobota byla pro Vašíka velkým dnem. Jediným doprovodem do zákulisí mohla být maminka. Kamarádi z Crabu Vaška podporovali na společném chatu. To už si ale čtyři vybrané děti zkoušely choreografii a čekaly na vystoupení. „Měli jsme horkou chvilku. Trenérka ho po telefonu hecovala a uklidňovala zároveň," řekla Hana Fialová. V deset večer děti zmizely z dohledu. „Já připravila foťák, držela palce a už jen pozorovala pódium. Byl to nádherný zážitek, vidět svoje dítě na velkém pódiu, s takovou hvězdou a tanečníky, jak si plní sen. Byla jsem v tu chvíli pyšná na svého syna," řekla.

Vašek, tanečník z Crabdance, řekl, že když s rodiči dorazili před O2 Arénu, čekaly tam mraky lidí a hlavně fanynek Justina. „Já se šel do Entrance Security, kde jsem se sešel s ostatními dětmi, Sofií a Veronikou ze Slovenska a Marvinem z Německa. Přišel tanečník od Justina a řekl " Let´s go guys, comming!! Provedl nás, vše s námi vyzkoušel na pódiu a odvedl do VIP Romu, kde jsme odpočívali. Začínal jsem cítit břicho a trému. Naštěstí jsem měl na telefonu moji trenérku, která mě nahecovala a rozesmála. Celá crabí rodina na společném chatu byla pořád se mnou, rozesmívali mě, podporovali a prožívali jsme celou událost spolu. Zvládl jsem to, jinak to ani nejde. Jsem Crab a jsem naučený nikdy nic nevzdát. Nakonec jsem dostal hroznou sílu, chuť a neskutečně se těšil až to přijde. Vedle mě byla pořád moje mamka, která byla úžasná podpora a natěšená stejně jako já. Koncert začal v půl deváté večer. Justin přijel ve skleněné krychli. Všude šílené napětí, fanynky křičely, ječely, byl to mazec. Koncert se rozjel a já čekal v "jámě" s ostatními tanečníky až si pro nás přijdou. Nastala ta chvíle, byl jsem nervózní a zároveň natěšenej jako na soutěžích s Crabdancem. Ale když jsem viděl tu přervanou O2 Arénu, byl to nepopsatelný pocit. Chtělo se mi v tu chvíli brečet, říkal jsem si.to není možný, já tu fakt jsem. Tohle musím zvládnout. A zvládnu. Pak přišla naše písnička, šli jsme na to. Ostatní tanečníci nám ukazovali směr, kudy máme jít. Šel jsem do toho naplno," popsal Vašek.

Na pódiu měl Vašek před sebou řvoucí fanynky, narvanou halu a šel do toho naplno. „Justin zpíval a tancoval s námi. Nakonec jsme se představili do mikrofonu. Justin poděkoval, řekl: Great Job! A pro mě to znamenalo, že jsem to fakt dal. Byl to tak krásnej pocit. Jsem moc šťastnej," popsal dvanáctiletý tanečník Vašek a dodal, že na cestě domů jsem úplně odpadl. „Ale jak říkáme v Crabu stálo to za to. Byl to zážitek na celý život," uzavřel.