Ani po deseti letech od srpnových povodní v roce 2002 někteří lidé neusínají klidně, když se nebe zatáhne a spustí se prudký déšť. Jen málokde byste ale dnes poznali, že se tudy prohnala voda, která si od lidí vysloužila pojmenování tisíciletá. Stálo to ovšem mnoho úsilí a především peněz.


Škody se tehdy vyšplhaly do miliardových částek a jen na jihu Čech a na Prachaticku vyčíslila jen Česká pojišťovna vyplacené pojistné na stovky milionů korun. Prachatickému deníku to potvrdil tiskový mluvčí České pojišťovny Tomáš Zavoral. „Pracovníkům České pojišťovny prošlo rukama kvůli velké vodě přes 53 tisíc pojistných událostí. Podnikatelé při této kalamitě získali na náhradách škody více než 4,6 miliardy korun, občanům pak bylo vyplaceno více než 4,4 miliardy korun," uvedl mluvčí pojišťovny. I když největší škody napáchaly povodně v Praze, mezi nejpostiženější oblasti patřily i jižní Čechy. Česká pojišťovna zde řešila přes dvacet tisíc pojistných událostí, za které následně vyplatila 1,7 miliardy korun.

Až v následujících letech začaly pojišťovny reagovat na opakované problémy s velkou vodou a blízkost vodních toků u pojišťovaného majetku se začala odrážet na výši pojistného. Stejně reagovala i Česká pojišťovna. Podle Tomáše Zavorala zhruba od roku 2005 platí, že majetek v těsné blízkosti vody je prakticky nepojistitelný na povodně.

Povodňové mapy
Podle tak zvaných povodňových map je území ČR děleno do čtyř pásem. V prvním, kde povodně nehrozí, je pojištění bez problémů, ve 2. a 3. pásmu je pojištění možné, ale pojistné je vyšší. Ve 4. pásmu je pojistné nebezpečí povodně a záplavy standardně vyloučeno.  

Některá pouta voda nepřerve
Člověk není hlemýžď, který si svůj domov nosí na zádech. Každý má někde své kořeny, místo, kam se rád vrací, kde žije a které by nevyměnil za nic na světě. Povodně před deseti roky jasně ukázaly, že naši předci měli možná více rozumu, než my, když kolem vody stavěli jen hamry a mlýny. Jenomže všichni chceme mít někde svůj domov, a pokud je pro někoho to správné místo k žití vedle vody, nechť je mu přáno. Vytrhnout někoho z jeho kořenů je obrovský zásah. Nedivím se, že mnozí z těch, kteří při povodních málem přišli o všechno, se zase vrací tam, odkud jim voda vzala i poslední košili. Neodnesla jim ale jediné, pouto k domovu a vzpomínky, ať už jsou a budou jakékoli. miroslav.fuchs@denik.cz