Správa Národního parku Šumava to ale vidí jinak. Pode informací mluvčího NP Jana Dvořáka jde jen o dočasné uložení dřeva a rozhodně nikdo ze Správy NP Šumava ani firem, které tam provádějí kácení, nechce národní památku ničit. Skládek na dřevo je v místech v okolí Schwarzenberského kanálu málo.

„Pracovat tam musíme a musíme tam kácet. Pro nás jediná možnost, která je, a děláme ji již dlouho, je skládkování dřeva v různých sortimentech a délkách na kanále. Podotýkám však znovu, že se na těleso kanálu nenatahuje, ale skládá se na něj z vrchu. Tak by nemělo dojít k jeho poškození,“ zdůrazňuje Jan Dvořák. Správa národního parku těleso kanálu navíc čas od času kontroluje a případné vady opraví. „Zároveň říkám, že žádná technika nejezdí přes těleso kanálu. Jsou tam vytvořené většinou dřevěné mostky, aby technika mohla vjet do porostu,“ doplnil.

Ukázky plavení dříví po Schwarzenberském plavebním kanálu. Ilustrační foto.
Plavení dřeva je tradice, která málem zanikla

Vykácet dřevo tam Správa Národního parku Šumava musí, jinou variantou by bylo udělat v okolí Schwarzenberského kanálu bezzásahovou zónu. To je ale podle Jana Dvořáka nemyslitelné. Ten zároveň ujistil, že dřevo odtud musí být odvezeno v co nejkratším možném termínu. V okolí kanálu jsou skládky pouze dočasné. Jde prý o rozmezí čtrnácti dnů až měsíce, maximálně dvou. „Je to dřevo buď z polomů, nebo napadené kůrovcem, a v tu chvíli je v našem zájmu dostat ho co nejrychleji z místa pryč,“ uzavřel mluvčí Správy NP Šumava.