Zacházet s jehlicemi naučila Marii Bednárovou z Prachatic kdysi babička. A protože se s nimi ohání jako málokdo, pomáhá jako dobrovolnice plést miniaturní čtyřcentimetrové ponožky a čepičky, které se vejdou na pěst dámské ruky, pro předčasně narozená miminka. Tašku plnou pestrobarevných kousků pak nosí do nemocnice v Prachaticích a posílá do Písku, Českých Budějovic a pražského Motola.


Výbavičky plete od roku 2003. Tehdy slyšela neznámou maminku, jež si v reportáži posteskla, že čepička, kterou jí ušila babička pro předčasně narozenou holčičku, je příliš velká a jestli někdo neumí malou čapku uplést. Tohle byla pro Marii Bednárovou ta správná výzva. „Upletla jsem pro tu maminku výbavičku a už jsem u toho zůstala," vzpomíná na začátky paní Marie, která pracovala jako švadlena.


Letos tak plete čtrnáct let každý den. „Minimálně to jsou dva, maximálně čtyři páry ponožek," vypráví s tím, že do pletených čepic, ponožek a svetříků oblékala vlastní vnoučata a stále obléká děti svých přátel. „Když někdo přijde a přinese si vlnu, že chce výbavičku pro miminko, ráda se do toho pustím," směje se. Návod, jak uplést ponožky na čtyřech jehlicích, umí za ta léta už zpaměti, ale ten původní od babičky má pečlivě schovaný v sešitě, kam si zapisuje vzory. Upřesňuje, že momentálně nefrčí čepičky, protože je v nemocnicích miminkům do inkubátorů nedávají. „Ale ponožky chtějí stále," dodává.

„Čepičky teď nefrčí, miminkům je prý do inkubátorů nedávají. Chtějí jen ponožky," říká Marie Bednárová.


Vlna a jehlice jsou v bytě všudypřítomné, plete ráno, když vstává a pije u toho kávu, plete večer a kouká na televizi. Rodina si zvykla. Jehlice nechybí v kabelce, když vyráží s prachatickými seniory na výlet. „Neztrácím čas, v autobuse stihnu pár ponožek uplést," popisuje.


Na dětská oddělení nemocnic dává všechny upletené kousky zdarma, tam je zase dají maminkám. „Dvě tisícovky jsem dostala od prachatických radních. Nakoupila jsem hromadu vlny. Tak pletu a pletu," směje se a jak jinak drží jehlice a plete. Občas přinesou zbytky kamarádi a nedávno dostala balík od paní z Dobříše. „Ona plést neumí, tak nakoupila vlnu a poslala mi ji," doplnila dobrovolnice.


Na oko láteří na ceny za balík, když své výtvory posílá do nemocnic. Jedno odeslání sto padesáti párů ponožek vyjde na téměř dvě stovky. Problém s doručením se podařilo vyřešit prostřednictvím redaktorů Deníku. Tedy alespoň z části. Do písecké nemocnice možná už příští týden zásilku doručí prachatická pediatrička Magda Beránková, která tam mívá služby na dětském oddělení.