Cesta vlakem byla rychlá, děti ochutnaly svačinky, které jim připravily maminky a jen jsme opustili Prachatice, nebe se rozjasnilo, sluníčko krásně hřálo a děti už nedočkavě vyhlížely cílovou stanici. Svižnou procházkou prošla skupina z vlakového nádraží, kolem hlavní silnice až k Matýskově stezce. Naučná a poznávací stezka vznikla revitalizací stávající značené turistické cesty, která byla na mnoha místech neschůdná a nebo schůdná jen velice obtížně.

Znovuzpřístupnění této cesty a její navázaní na cesty další pomůže seznámit potencionální návštěvníky s tímto turisticky zatím ještě málo objeveným krajem. Přidanou hodnotou celého projektu je jeho naučné poslání, jež je směřováno napříč všemi generacemi. Cesta je dobrodružná a s Matýskem a jsme prošli 2,5 km dlouhé putování s 9 zastaveními, mnoha sochami a úkoly.

Cestou nás provázela vládkyně lesů, vod a strání mocná Gabreta, pán lesa Černobog a jeho pes, lesní skřítci, kořenářka Johana, dvěma čerty postavené hory Boubín a Bobík, vodnička Karlička, mnoho bylin, muchomůrek červených i krásných pavučin ozdobených ranní mlhou. Po obědě, který si děti vychutnaly na prosluněné louce přišly na řadu podzimní hry. Bylo neuvěřitelné pozorovat, jak si děti užívají krásný a teplý podzimní den.

Čas běžel velmi rychle, a nikdo nemohl uvěřit, že už je potřeba vyrazit na zpáteční cestu, vlak nečeká. Batůžky na záda a vyrazit zpět směrem k vlakovému nádraží. Děti rozběhané z her na louce, šly tak rychle, že byly na nádraží brzy a nedočkavě vyhlížely příjezd vlaku. Hlad nikoho nezaskočil, otevírají se batůžky a už si všichni pochutnávají na odpolední svačince. Vlak přijíždí, nasedat, odjíždíme směr Prachatice… a po krátkém odpočinku je čas vystupovat, rodiče své děti radostně očekávají na nádraží. Za rodiče patří velké poděkování paní Petře Prixové, Ivě Zíkové, Lence Homeňukové za krásný výlet.

Jana Jakubcová