„Je to super, takovou návštěvu jsem nečekal. V přednáškovém sále pro pětačtyřicet lidí je jich přes šedesát a dalších šedesát čeká venku, takže musíme udělat ještě další přednášku,“ pochvaloval si ředitel Správy NPŠ Pavel Hubený.

S pořadem, jehož hlavním lákadlem je devítiměsíční rysí kocour Blonďák, dorazila do Kašperských Hor trojice přátel, kteří se věnují ochraně rysa coby „soukromníci“. „Nejsme v žádné organizaci, děláme to ve svém volném čase. S pořadem jezdíme od 6. prosince. Povídáme lidem o rysech, o ochraně rysa, co je zapotřebí k ochraně jeho biotopu. Tedy ochrana přírody jako obecné téma. Je to takový interaktivní obecně vzdělávací pořad. Začali jsme tady na Šumavě, byli jsme i v Jeseníkách a Beskydech. A také v Praze a v okolí Prahy, všichni jsme totiž od Prahy,“ řekl Deníku jeden z trojice Martin Tomáš. „Spolupracujeme s nimi už jeden rok, takže když přišli s touto akcí, přivítali jsme to. Chceme lidem předvést šumavské živočichy i nějak nestandardně a toto je úžasná příležitost, kdy si na zvíře mohou dokonce sáhnout,“ dodal Hubený.

Možnost pohladit si „koťátko“ přivítaly hlavně děti, šestnáctikilovému rysovi jejich pozornost vůbec nevadila. „Mám ho v bytě kvůli socializaci, aby si zvykl na lidi,“ vysvětlil chovatel rysa Jiří Marek, který působí jako zoolog v soukromé zoologické zahradě Zoopark Zájezd nedaleko Kladna.

„Loni v květnu se našemu chovnému páru narodila tři koťata, ale samice měla po porodu bohužel zdravotní komplikace a už třetí den se o ně přestala starat. Když jsme je odebírali, byla už ve špatném stavu a zachránit se nám podařilo pouze tohoto jednoho fešáka,“ popsal kocourův příběh Marek. Podle chovatele se rysí kotě chová podobně jako kotě běžné kočky domácí. „Kvůli velikosti je to trochu náročnější. Hraje si jako běžné kotě, ale dokáže shodit podstatně větší věci, dělá větší rachot. Člověk se prostě musí naučit, kde nesmí nechávat věci,“ smál se Marek.

V současné době žije na Šumavě přibližně čtyřicet rysů. „Samci mají teritorium kolem čtyř set kilometrů čtverečních a na jednoho kocoura připadají dvě, možná tři samice. Ty mají teritorium o něco menší. Takže když to přepočítáme na rozlohu Šumavy, dostaneme se k těm zhruba čtyřiceti,“ vysvětlil Hubený.

Rys byl na Šumavě vypouštěn v letech 1985 až 1988. „Původní populace rysa přežila do současnosti v Beskydech, ze slovenské strany Beskyd byla tehdy dovezena i zvířata, která byla vypuštěna na Šumavě. Ale ani Šumava nebyla tehdy úplně bez rysů, byly tu evidovány dva nebo tři kusy, takže šlo o posílení populace. Dnes už je Šumava zdrojem rysů pro široké okolí, protože samci i samice vytlačují odrostlá mláďata mimo. Ta se stěhují do Českého lesa, do Brd, dokonce až ke Krušným Horám. Samozřejmě i za hranici do Bavorska,“ popsal současné rozšíření rysa Hubený.

Spatřit rysa ve volné přírodě lze jen velmi vzácně. „Je to spíše náhoda. Já jsem v lese poměrně často, a když to srovnám s tetřevem, který je také plachý, tak zatímco tetřeva jsem viděl za dvacet let mnohosetkrát, rysa pouze dvakrát. Narazit na rysa a vidět jej relativně zblízka ve volné přírodě je skutečně výjimečná věc,“ upozornil Hubený.

David Kojan