Žákyně sedmé třídy volarské školy Zdena Blašková má ke sportu blízko, neboť rodiče jsou sportu nakloněni. S tatínkem Ivem dokonce hraje stolní tenis v jednom týmu. Maminka Petra hrála závodně volejbal. Obě sestry Dagmar a Petra hrály stolní tenis a Dáša je dokonce mistryní ČR do 21 let. Tak se nelze divit, že nejmladší dcera drží rodinnou stolně tenisovou tradici.


Byť věkem je stále velmi mladá hráčka, tak její úspěchy by jí záviděl nejeden zralý hráč či reprezentant. Zdena je mistryní republiky v jednotlivcích a čtyřhře a držitelkou bronzové medaile v mixu za sezonu 2012 – 2013.

Zdena Blašková- V únoru jí bylo 13 let a bydlí s rodiči a sestrami Petrou a Dagmar ve Volarech.
- Mistryně ČR z roku 2013 ve dvouhře a čtyřhře mladších žákyň a bronzová z mixu.
- Pátá z mezinárodního turnaje mladších žákyň ve francouzském Štrasburku.


Dvakrát se zúčastnila jednoho z nejvýznamnějších turnajů kadetů v Evropě, který se koná ve francouzském Štrasburku, kde dvakrát vylepšila postavení českých závodníků. V roce 2012 získala 7. místo a v loňském roce byla pátá. To je nejlepší umístění českého závodníka na tomto turnaji všech dob. Její výsledky ji posunuly až na turnaj TOP 16, což je turnaj pro nejlepší hráče Evropy a zde vybojovala 6. místo. To vše ji právem vyneslo sportovní double ve sportovci okresu Prachatice, když se dva roky za sebou stala vítězkou.


Tatínek Ivo upřesňuje, že Zdena ví, co chce. „Její tréninková i školní morálka je vysoká a já jsem moc rád, že stejně jako obě starší holky se dala na hru, která jí baví a naplňuje," tvrdí.

Kdo tě přivedl ke sportu, proč zrovna stolní tenis a jaké byly začátky?
Ke sportu mne přivedla celá naše rodina, kde všichni sportují. Mamka hrávala závodně volejbal, taťka a obě ségry hrály a hrají stolní tenis a já nechtěla zůstat pozadu. Vybrala jsem si stolní tenis pro jeho rychlost, pestrost a jeho logiku. Taťka mne učil a byl i mým prvním trenérem doma v garáži, kde jsem začínala asi v pěti letech. To bylo tak do sedmi let a od té doby hraji závodně v prachatickém Libínu 1096. Jak víc hraji, tak zjišťuji nejen pozitiva, ale též náročnost tohoto sportu. Ono to není jen hrát zápasy, ale jde o velkou tréninkovou dřinu a můj trenér Josef Dvořáček, bývalý reprezentant České republiky, mně dává pěkně do těla. Vše, ale má svůj klad v zápasech, kdy rady trenéra, hlava a fyzická kondice rozhodují.

Jaké úspěchy máš za sebou?
V loňské sezoně jsem zvítězila na republice žáků v kategorii jednotlivců a ve čtyřhře a získala jsem bronz ve smíšené čtyřhře. Velkým úspěchem je již zmíněný turnaj ve francouzském Štrasburku a páté místo v mé kategorii bylo pro mne jako vyhrát zlatou medaili. V tak těžké konkurenci se prosadit bylo velmi těžké a to, že jsem došla tak daleko, bylo pro mne velmi milé překvapení a zavazující. TOP 16 v Bruselu jen završil velmi dobrou loňskou sezonu a konečné šesté místo jen potvrdilo, že nastoupená cesta, kterou jsme si s taťkou i trenérem dali, je správná, i když někdy moc těžká a složitá. Další úspěchy jsou z domova, kde se mi daří jak na mistrovství republiky, tak v oddíle. Jsem ráda, že si držím post jedničky v žebříčku ve své kategorii a hlavně, že jsem zdravá.

Jak si ceníš obhajoby vítězství v anketě sportovec okresu do 15. let a ocenění od čtenářů hvězda Prachatického deníku?
Pro mne to bylo velké překvapení, neboť jsem sledovala výsledky vimperských lyžařů, kteří byli loni velmi kvalitní, a čekala jsem, že zvítězí někdo z nich. Přiznám se, že jsem počítala s umístěním do první pětky, ale že obhájím, to určitě ne. Chtěla bych touto cestou poděkovat všem, kteří mi dali hlas v anketě Sportovní hvězda Deníku. Byť se hvězdou necítím, jsem moc ráda, že mi fandí mnoho lidí a já věřím, že je svými výsledky nezklamu.

Máš dobře rozehranou i letošní sezonu, je za tebou úspěšný loňský rok, kam až bys to chtěla v budoucnu dotáhnout?
Chtěla bych v letošní sezoně obhájit titul mistryně republiky ve své kategorii, byť jsem mladší žákyně, mohu startovat i v kategorii starších a rovněž zde bych chtěla letos vyhrát.
Jednou bych chtěla hrát extraligu u nás a později vyzkoušet i nějaký zahraniční klub a zahrát si profesionálně. Cílem je nominovat se na ME kadetů a do budoucna je mým snem start na olympijských hrách.

Máš nějaký sportovní vzor a co tě motivuje?
Já žádný sportovní vzor nemám, v ping pongu se mi líbí hra Němce Timo Bolla a Číňana Zhang Jika. Mojí motivací je hra mé starší sestry Dáši, její výsledky mě motivují a jednou bych to chtěla dotáhnout dál než ona. Vždyť být juniorskou jedničkou stejně jako sestra je určitě dobrá motivace.

LADISLAV BERAN