Kolem pódia se trousily desítky prvních lidí, jejichž skupiny postupně houstly. Stejně tak ale nad Jámou houstla oblačnost, a když hudebníci Pracovní soboty poprvé udeřili do svých nástrojů, zdálo se, že páteční večer bude ztracený. To bych ale nesměl znát zdejší fanoušky, kteří nikoho nenechali na pochybách, že si svůj festival užijí, i kdyby snad padaly trakaře.
Poklona Pracovní sobotě patří za trpělivost, s níž bravurně zvládla svůj skvěle ozvučený koncert. Zažehla jiskru, do které už potom stačilo jenom fouknout. A rockovým řemeslníkům z Citronu na to dech rozhodně stačil.
„Kdyby nepršelo, bylo by to určitě lepší. Ale tohle je prostě legenda, která zvládne bavit i za nepříznivých okolností," shodovali se fanoušci po vystoupení Citronu.
Stejně jako většina návštěvníků jsem se do Jámy vrátil až druhý den. Po dešti nebylo v té chvíli naštěstí ani památky. Právě začínala hrát Doubravanka, která nikoho nenechala na pochybách, že je tady prostě doma. „Kdybych stál z druhé strany baru, bylo by to určitě lepší, spal jsem jenom dvě hodiny. Ale i tak se bavím, je skvělé, kolik přišlo lidí a jak si to užívají," řekl jeden z výčepních.
Doubravanka při svém vystoupení pokřtila svůj nový zpěvník a publikum tak nejen roztančila na již uschlém parketě, ale také rozezpívala ostatní. Ti potom přihlíželi programu souboru Kyjovánek a tančili při vystoupení dalších dechovek. Pod lípou bylo opravdu veselo. A snad bude zase i za rok!
