Co ještě ke konopické slavnosti, aneb zábavě naruby patří je to, že, zpracování přadných vláken byla především ženská práce. Muži vykonávali pouze pomocné či některé hrubší činnosti. Proto i celá slavnost v závěru těchto prací, jak lze z některých názvů vytušit, bývala v režii žen a dívek, ba v mnoha případech se do celé záležitosti muži ani nesměli beztrestně vměšovat.
Dívky nebo ženy připravily máječek – malý stromek, ozdobený drobným pečivem, cukrovím, jablíčky a pestrými pentlemi a uložily jej na domluveném místě v některém stavení na okraji obce. Mohla to také být umně uvitá a vyzdobená kytice nebo věneček. Potom každá upekla reprezentativní koláč nebo buchtu, připravila si lahvičku kořaličky, většinou medovinku, a někde i silnější likér se našel. Společnými silami se předjednala hudební chasa a hostinec, aby kde točit se bylo. Důležité bylo zvolit ze svého středu konopickou, královničku neboli první pazdernici, a také mezi sebou vybrat peníze na muziku a pohoštění. Po těchto náležitostech, kdy zpravidla nikdo nezůstal skoupý a ženám na oslavu přidal se uskutečnila ona slavnost, která i dnes baví mnohé lidi ve své obci.
Svatba konopičky s konopičákem to je již malé divadelní představení. Konopická má ojedinělé jeviště, kterým je velký prostor pod širým nebem, kdy se všichni náramně baví. Je zde několik významných, směšně vyšňořených postav postarší snoubenecký pár – konopička a konopičák, někdy se přidává konopiččina máma, nepřehlédnutelný a výmluvný dohazovač, mlčenlivý, leč důležitý vozka, který potom mladý pár od domu k zábavě veze a pevně opratě drží, neb kobylka ve Volarech Rozárka se splašiti nesmí. Volarská Konopická se nese v duchu názvu Staročeská Konopická, aneb jak si chudý chudou bral.
Po prvním dějství zpěvu u dívky s máječkem se jde k domu, kde Konopičák bydlí. On kosu, tu vědro, či jiné věci záplatuje, ale ženiti se mu nechce, ale dohazovač se sborem zde mu nevěstu dohazuje a domlouvá. Po dlouhém přemlouvání se ze své nevábné pazderny jízdou městem vydává k příbytku konopičky a druhý děj se končí.
Třetí část na gruntu Konopičky se odehrává. Ta letos měla k obědu těžkou stravu a spala. Dohazovač ji dlouho přemlouval, aby se k lásce měla. Po dlouhém namlouvání, slibování a láskyplného švitoření se nakonec oba mladí do sebe zahleděli a svatba byla. A po svatbě přišla velká láska ohnivá, ze které krásný kluk se narodil, ale domek po té lásce ohnivé plameny sežehly.
Poděkování patří svazu žen Volary, městu Volary a sboru dobrovolných hasičů, ti letos hasili historickou stříkačkou a dali tak letošní zábavě velmi pěkný historický nádech.

Ladislav Beran