Návštěvníky potěšily kvetoucí rostliny a keře, živá příroda, ale i návrat vody do Zámeckého rybníku. Ten není ještě zcela napuštěn, ale pozvolna se plní. Hezký den si tak užívali cyklisté, motorkáři i rodiny s dětmi.

Všichni milovníci historie se jistě už těší na zahájení návštěvnické sezony, zámek podle webu otevírá 1. června a nabízí hned dva okruhy, historické interiéry prvního patra a podkrovní pokoje. Od 29. června do konce prázdnin bude možné také nahlédnout do sklepení zámku.

Rybník u zámku Červená Lhota je zatím stále vypuštěný.
Červená Lhota je už rok na suchu. Rybník chtějí v květnu postupně napouštět

Pověst o Červené Lhotě

Zámek ve filmu:
Křížová trojka
Martin a červené sklíčko
Svatby pana Voka
Zlatovláska
Červená Lhota – zámek žen
Procházka pohádkovou knížkou
Princezna na hrášku
Karásek na svatbě
Pan Vok odchází
Muzika pro dva
Psyché
Bezejmenný hrad
Let čarodějnic
Fuger z Augsburgu
O kráse a štěstí
O zatoulané princezně
Pan Tau

„Zde v této síni jsem učinil před křížem otci svatý slib, že neuvedu do domu našeho ženu nevěřící. Než, kde je kříž?  Stěna, na které visel, je prázdná!“ Probíhá všecky komnaty, nikde ho nelze nalézt. Tu jej pojímá přehrozná lítost. „Otče,“ volal, „ co se to děje, paladium našeho rodu je pryč! Oh, toho duše má nesnese!“ Přistoupí k oknu, rám jest přeražen, zdá se, že na rozbitých kusech skla lpí krev. Jakoby ledová ruka srdce mu smáčkla, ohromen hledí dolů do té syčící propasti, nyní ví vše, co se stalo."

Takto popisuje Bedřich Kamarýt ve své próze Kábové z Rybňan pohnutí hlavního hrdiny, rytíře Káby, ve chvíli, kdy je svědkem strašlivého skonu své ďáblem posedlé manželky. Bedřich Kamarýt, známý regionální malíř, spisovatel a v neposlední řadě dlouholetý zdejší farář, koncipuje tuto povídku jako jakousi parafrázi místní krajové pověsti o nehodné zámecké paní, kterou odnesl čert.

Letní počasí vylákalo do ZOO Hluboká nad Vltavou davy lidí.
OBRAZEM: Jihočeši vzali ZOO Hluboká nad Vltavou útokem

I zde se setkáváme s krásnou zámeckou paní, kterou oknem odnese čert, její tělo není nikdy nalezeno a jen krvavé stopy na bělostných stěnách zámku svědčí o jejím strašném konci. Nesmazatelné skvrny jsou posléze podnětem k provedení krvavě červeného nátěru zámeckých zdí. K tomuto základnímu lidovému syžetu Kamarýt připojuje motiv konfesijního sporu mladého šlechtického páru a přidává rekvizitu – památný starý krucifix, který se jako symbol katolicity a pravověrnosti starého rytířského rodu prostupuje prózu v několika paralelách. V okamžiku tragického ďáblova ataku musí být odmrštěn a zneuctěn. Zdroj: zamek-cervenalhota.cz