Jeho autor navrhoval prodloužení termínu dokončení a navrhl nižší odměnu za provedení díla, které ale mezi tím stačilo město Vimperk dokončit, zaplatit a navíc se státní dotací i opravit povrchy nad ním. Problém je v tom, že na kanalizaci nemělo stavební povolení a jedná se tak o černou stavbu, která dodnes nemá platné kolaudační rozhodnutí.

Zastupitelé nakonec na navrženou dohodu nepřistoupili, i když pro faktické posvěcení legalizace černé stavby přece jen pět z nich zvedlo ruku včetně starosty Bohumila Petráška, místostarostky Jaroslavy Martanové, Jaroslava Zámečníka, Františka Řehoře a Jiřího Caise. „Vůbec jsem nepochopila, jak je možné schvalovat něco, k čemu nebyla řádná dokumentace. Nemohu hlasovat pro něco, co mi přijde nesmyslné,“ dodala po hlasování Šárka Janásková. Podle starosty Bohumila Petráška tak platí nadále původní smlouva včetně termínů a sankcí za jejich nedodržení. „Teď jedeme v režimu, že projektant musí dokončit všechny práce tak, aby bylo na akci vydáno stavební povolení. Je pravdou, že již byla realizována bez stavebního povolení, ale v té době jsme měli kompletní technickou dokumentaci, podle níž bylo možné stavět, nikoli však legislativní,“ připustil starosta.

Projektantovi chyběla v roce 2009 některá vyjádření, aby mohl podat žádost o stavební povolení. „Bohužel v té době, kdy jsme byli nuceni okolnostmi stavbu zahájit, byl projektant dlouhodobě nemocný. V té době jsme měli platné územní rozhodnutí, ale neměli jsme stavební povolení,“ vysvětlil Petrášek. „Stavbu kanalizace a vody jsme realizovali z toho důvodu, že jsme obdrželi dotaci na opravu povrchů, a tu jsme museli proinvestovat do konce roku 2010,“ argumentoval dále. Podle místostarostky Martanové ale dle zcela původní smlouvy měl projektant vše předložit již v roce 2008. „Termíny na předmět smlouvy byly prodlouženy na 31. 7. 2009, dokdy mělo být vydáno územní rozhodnutí, které bylo vydáno 5. 8. 2009. Do konce srpna 2009 mělo být vydáno stavební povolení, což se nestalo a následně se akce zrealizovala. Kanalizace a voda jsou skutečně černou stavbou,“ potvrdila Martanová.

Městu tak nezbude, než respektovat rozhodnutí správního orgánu jako jakýkoli jiný účastník stavebního řízení. V tomto případě bude správním orgánem náš odbor životního prostředí – vodoprávní úřad. Tedy ten samý úřad, který měl vydat stavební povolení, ale nevydal, protože o ně nikdo nepožádal. „Následně v průběhu stavby tedy neměl ani co kontrolovat, protože stavební povolení vydáno nebylo. Měl by tudíž zahájit správní řízení s městem Vimperk, pro které zajišťuje potřebnou dokumentaci a povolení odbor investic a údržby,“ dodala místostarostka.

Impulz k nápravě stavu podle starosty ale nevzešel od nikoho, kdo o problému věděl. „Ve chvíli, kdy jsme přecházeli na nový systém účetnictví, se zjistilo, že tu máme smlouvu, oproti níž není faktura,“ připustil starosta. Podle Michala Jančeho ale ve stejnou dobu už jeho odbor pracoval na nápravě. Sám za sebe uznal, že to je pozdě. „Celé to teď padá na naši hlavu. Je-li cesta do pekla dlážděná dobrými úmysly, pak to v tomto případě platí dvojnásob,“ doplnil Janče. „Zhruba do poloviny roku 2010 jsme věřili ujišťování projektanta, že celou záležitost dotáhne do konce. Pak nastal termín, kdy musí být něco hotovo a problém byl na světě,“ dodal s tím, že žádost o dodatečné stavební povolení už je podána na vodoprávním úřadu a vše by mělo být hotovo do dvou měsíců.

„Je to pro nás velké ponaučení a podle něho přijmeme opatření. Za sebe říkám, že by mne při nástupu na úřad nenapadlo prověřovat, zda mají veškeré stavby platná stavební povolení,“ uzavřela Martanová.